Článek
V neděli přestal platit nouzový stav a Česko poprvé přešlo pod takzvaný pandemický zákon, který bude spolu se zákonem o ochraně veřejného zdraví v následujících týdnech a měsících určovat, co smíme a nesmíme.
Podle ústavního právníka Jana Kysely je rozdíl oproti nouzovému stavu především v tom, že nyní musí vláda a Ministerstvo zdravotnictví všechna nařízení důkladně odůvodňovat.
Ukazuje se to především na omezení shromažďování. Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce dnes na vládě navrhnout nové opatření, podle nějž by se mohli venku i uvnitř setkávat maximálně dva lidé. Má jít o zpřísnění nařízení jeho předchůdce Jana Blatného, podle kterého ode dneška platí, že uvnitř se může setkat maximálně 10 lidí a venku až 20 osob.
Podle Kysely by se tak v případě, že Arenberger nové nařízení dostatečně neodůvodní, mohlo stát, že u soudu nebude úplně neprůstřelné.
Co říká takzvaný pandemický zákon
Mimořádným opatřením podle odstavce 1 je
e) zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění covid-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; zákaz nebo omezení nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím
Zdroj: Zákon č. 94/2021 Sb. o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19
„Na protipandemický zákon je napasováno mimořádné opatření, které se točí kolem pojmu akce. Akce jsou ty, které jsou limitovány dvěma lidmi uvnitř a dvěma venku. Zatímco doposud se na bázi krizového zákona jednalo jednoduše o shromažďování,“ vysvětluje ústavní právník.
Podle jeho názoru tak není možné, aby se ministerstvo pokoušelo zakázat setkávání více než dvou osob. „Když to ale má napasované na akce, tak to jde. A pak se můžeme přít o to, co je akce,“ vysvětluje Kysela.
Definice „akce“ není daná, v případných sporech tak půjde o souboj ve „slovíčkaření“.
Důkladné zdůvodňování ministra podle ústavního právníka čeká i u nařízení, která se týkají dětí ve školách, zejména testování. To, na rozdíl od testování ve firmách, které podléhá pandemickému zákonu, je nařízeno zákonem na ochranu veřejného zdraví, jehož první odstavec 63. paragrafu byl v minulosti už hodně využívaný a jehož použití také v některých případech neuspělo u soudu.
„To bylo ale proto, že opatření nebyla zdůvodněna. Ministerstvo něco nařídilo a neměli jsme možnost si udělat obrázek o tom, proč to udělalo. To se mi zdá, že se mění,“ říká Kysela, podle nějž musí resort zdravotnictví testování ve školách odůvodnit jasnými daty.
