Článek
Zvenku zaujmou obří zásobníky na ropu. V rozlehlých halách jsou zase nejviditelnější těžké ocelové kvádry s kulatými dírami – části mobilních mostů uložené zde pro případ povodní. Stát má ale také zásoby sýra. Státní hmotné rezervy skladují rozmanité suroviny. Vše kvůli tomu, aby země dokázala fungovat v případě krize – živelních katastrof nebo války. Od příštího roku se má však rozpočet instituce ztenčit.
„Chtěli jsme zhruba 200 milionů na nákup nových hmotných rezerv, všechno zastarává. Nebyli jsme ale vyslyšeni, takže rozpočet na příští rok budeme mít nižší,” konstatuje ředitel Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Správa nejenže nebude mít peníze na obnovu, zároveň je také nucena se části zásob zbavit. Konkrétně barevných kovů. Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá prodat zásoby hliníku, mědi či olova. Ministr Karel Havlíček je toho názoru, že jsou to zastaralé zásoby a pro krizový chod státu už nejsou potřeba. „Z mého pohledu dává kybernetická bezpečnost větší smysl než tady schraňovat olovo pro případ, že by nedej bože někdy něco nastalo a my z toho půl roku vyráběli patrony,“ vysvětluje ministr.
Část opozice ale kritizuje, že vláda rozprodává rezervy, aby měla finance na rozdávání voličům. Peníze z prodeje totiž jdou přímo do rozpočtu. Podle poslance Lukáše Černohorského (Piráti), který je členem kontrolního výboru, se jedná o pouhou injekci státní pokladně.
„Není to v pořádku. Do budoucna nám ty zásoby mohou chybět a budoucí vládě se může stát, že to bude muset nakupovat za výrazně víc peněz, než za kolik jsme to prodali dnes,” obává se poslanec.
Naopak někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zatím obavy nesdílí. Jak říká, vláda má stále možnost peníze na rezervy vyčlenit. Důvod k obavám o bezpečnost státu by podle něj nastal, až kdyby tak neučinila. „Asi by bylo velmi varující, kdyby se celkový objem výrazně snižoval a ty příjmy by byly zapojovány do běžných výdajů státního rozpočtu,” upozorňuje Kalousek.
Kvůli rozpočtu to není, říká ministr
Ministr Karel Havlíček vylučuje, že by se vláda snažila rezervami sanovat státní pokladnu. Zásoby chce přehodnotit. Standardy nastavené v době studené války už jsou dnes podle něj překonané. Vláda prý do rezerv bude opět investovat, ale účelně a do takových surovin, které mají smysl.
Státní hmotné rezervy jsou ovšem dlouhodobě podfinancované. Jejich hodnota se pohybuje okolo 30 miliard korun. Nejvíc je ropy a ropných produktů, které vystačí na 83 dní krizového fungování státu. Česká republika tak neplní stanovisko Evropské unie, podle kterého by měly mít členské země zásoby na 90 dní. Vůbec nejhůře je na tom zásoba potravin. V případě krize by lidem vystačila na pouhý jeden den, připomíná šéf hmotných rezerv Pavel Švagr.
