Článek
Na algoritmu pro vyhodnocování srdeční frekvence pracovali vědci z Fakulty tělesné kultury ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Díky výraznému zkrácení a zjednodušení měření je podle nich možné aplikaci využívat i v domácích či pracovních podmínkách, informovali dnes ČTK zástupci univerzity.
„Monitoring zaměstnanců se dnes jeví jako velmi perspektivní. Rozhodli jsme se jím zabývat s cílem předcházet nebezpečí vzniku syndromu vyhoření, zranění, případně chyb z důvodu nepozornosti nebo vyčerpání, a to i na základě reálných požadavků z průmyslu,“ uvedl Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP.
Vyvinutá mobilní a webová aplikace využívá k měření všechny obvyklé hrudní pásy komunikující prostřednictvím technologie Bluetooth. Hlavní výhodou aplikace je podle tvůrců především zkrácení doby měření na tři minuty z původních 15, které potřebovala k měření starší desktopová aplikace vyvinutá na FTK před více než 25 lety. Měření podle hlavního řešitele projektu Jakuba Krejčího trvá jednu minutu vestoje a poté dvě minuty vleže. Kromě samotného měření testovaný odpovídá na několik otázek týkajících se jeho pocitů.
Data následně aplikace vyhodnotí, vypočítá takzvané TR skóre a navrhne konkrétní doporučení pro pokračování tréninku či pracovní zátěže. Výsledky i doporučení se dají prohlížet v mobilní aplikaci i ve webovém rozhraní a sdílet s trenérem nebo oprávněným pracovníkem ve firmě.
Měření variability srdeční frekvence (zkráceně z angličtiny HRV - heart rate variability) se dosud běžně využívá především u sportovců. Fyziologické výkyvy srdeční frekvence odrážejí aktivitu nervového systému a jsou objektivním indikátorem reakce organismu na fyzický a psychický stres, a to nezávisle na pocitech jedince. Výsledky měření lze však využít i ke zhodnocení stavu zaměstnanců, kteří pracují pod určitým tlakem. Sledováním a vyhodnocením variability srdeční frekvence je možné určit úroveň jejich přepracování a pomoci snížit riziko pracovního úrazu či neschopnosti.
