Článek
Martin Hrazdil z Prostějova už patnáctým rokem podniká ve stavebnictví. Ještě před pár lety se mu prý celkem dařilo. Dnes se ale utápí v dluzích, dveře si u něj podávají nejrůznější vymahači, nábytek má olepený štítky od exekutorů. V roce 2012 se totiž spojil s Karlem Surým. A ten mu obrátil život vzhůru nohama.
„Věděl jsem, že je šikovný, působil jako profesionál ve svém oboru. Neměl jsem důvod mu nevěřit, ty lidi na stavbě si dokázal ukočírovat,“ vzpomíná Martin Hrazdil na dobu, kdy se na jedné zakázce setkal právě se Surým. Po krátké zkušenosti ho přizval do podnikání a začali stavby realizovat společně.
Nedlouho poté přišel Karel Surý se zakázkou, která vypadala na první pohled lukrativně – stavba malého pivovaru s penzionem v Prostějově za 15 milionů korun. „Do té doby jsem dělal zakázky obratově do 300 tisíc. Takže jsem říkal: Jasně, to bude dobrý kšeft, zkusíme to,“ popisuje Hrazdil.
Nevěděl ovšem, že si Karel Surý za sebou táhne z minulosti dluhy ve výši čtyř milionů korun a je vyšetřovaný pro zpronevěru. Když se objevily první problémy, zavíral před nimi dlouho oči.
Jak vyšlo později najevo, Surý si nechával pro vlastní potřebu peníze od klienta určené na stavební materiál a navíc za zády pana Hrazdila kasíroval od investora penzionu v Prostějově veškeré platby. Svého partnera tahal několik měsíců za nos.
Celý případ nakonec skončil až před trestním soudem, kde Karla Surého odsoudili na 30 měsíců za zpronevěru, a to dokonce nepodmíněně. Surý tak v roce 2014 nastoupil do vězení. V rozsudku se sice píše, že zpronevěřil peníze ve výši zhruba 1,9 milionu korun a způsobil tak Martinu Hrazdilovi škodu, jenže, protože byl Surý v tu dobu v insolvenčním řízení kvůli starým dluhům, nemohl soud v rámci trestního řízení řešit zároveň i náhradu škody, aby nebyl upřednostněn věřitel.
Tím pádem Surý nemusí ukradené peníze nikomu vracet.
Martina Hrazdila sice soud odkázal na občanskoprávní spor o náhradu škody, jenže Hrazdil nemá na to, aby zaplatil soudní poplatek ve výši 5 % ze žalované částky, ani na advokáta.
Kvůli zpronevěře parťáka se Hrazdil s celou rodinou dostal do obrovských finančních problémů. Dlužil dodavatelům i zaměstnancům, kteří pochopitelně své peníze chtěli a začali vymáhat. Aby Hrazdil alespoň něco splatil, půjčil si zase jinde a roztočil tak dluhovou spirálu, ze které se nedokáže vymotat. Navíc kvůli pověsti dlužníka přišel o zakázky, a tak neměl ani jak a kde peníze vydělat.
A aby toho nebylo málo, ze zpronevěřené částky finanční úřad doměřil daně. A jelikož všechny práce byly fakturované na živnost Martina Hrazdila, chce finanční úřad daně zaplatit po něm, nikoliv po Surém, který si všechny peníze nechal. „A to jsem se sesypal úplně. Absolutně jsem nechápal, co po mně chtějí, když mi zavolali a řekli, že z těch peněz, které vyfakturoval Surý a které on si sám odebral od investora, chtěli po mně, abych zaplatil daň. Tak jsem jim donesl rozsudek, ale oni mi řekli, že je to nezajímá. Prostě to musím zaplatit,“ říká Hrazdil.
Proč finanční úřad nevymáhá peníze po člověku, který byl pravomocně odsouzený za zpronevěru? A je tedy prokázané, že si peníze nechal on? Jak se k tomu staví samotný Karel Surý poté, co ho za rok pustili z vězení? Zjistíte v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:55.
Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
