Článek
Už dva roky trvá byznysová válka mezi miliardáři Michalem a Jaroslavem Strnadovými na jedné straně a byznysmenem Františkem Savovem na straně druhé. Savov v rámci lítého konfliktu přišel například o automobilové dealerství Hyundai Centrum Praha nebo o letištní podnik Skyport.
Nyní podle několika různých zdrojů hrozí, že se konflikt přenese i na půdu spořitelního družstva Artesa. S jejím většinovým majitelem Bohumilem Koutníkem pojí Savova dlouholeté úzké vztahy. Artesa financovala část Savovova byznysu.
„Koutník dostával v minulém roce přímo od Strnadů opakované nabídky na převzetí Artesy, samozřejmě za nesmyslně nízkou cenu,“ uvedl jeden ze zdrojů obeznámených s děním kolem kampeličky. Obletování záložny ze strany majitele strojírensko-zbrojařského impéria Czechoslovak Group (CSG) potvrdily i další dva na sobě nezávislé zdroje.
Neoficiálně člověk dobře obeznámený se Strnadovými aktivitami připustil, že Artesu v souvislosti s konflikty se Savovem Strnadova skupina „nějak vnímá“, a to kvůli Savovovým finančním zájmům.
Na zaslaný dotaz ohledně potvrzení informací o Artese mluvčí CSG Andrej Čírtek reagoval odmítavě. „Jsme strojírenská skupina, nemáme zájem o působení ve finančnictví a investici do jakékoliv finanční instituce,“ sdělil.
Družstevní záložna Artesa v číslech:
– bilanční suma: 3,5 mld. Kč (–16 %)
– vklady klientů: 2,6 mld. Kč (–20 %)
– čistý zisk: 8,5 mil. Kč (+44 %)
Zdroj: výroční zpráva 2019
Při kontaktu mezi Strnady a Artesou byl podle zdrojů aktivní též Strnadův dvorní advokát Jan Nekola a další Strnadův člověk Milan Cícer. Ten do roku 2014 vedl Finančně analytický útvar ministerstva financí.
„Vůbec nevím, o čem mluvíte. S nikým z Artesy jsem nebyl v kontaktu,“ řekl bývalý šéf státních „cifršpionů“. Nekola na zaslané dotazy v potřebném termínu nereagoval.
Právník Bohumil Koutník drží většinový podíl v Artese přes firmu Artesa Capital. Menšinový podíl 9,5 procenta patří českobudějovickému biskupství.
„Nabídky na převzetí podílu dostávám průběžně léta od různých zájemců. Nemám zájem prodat. Naopak chci spolu s Biskupstvím českobudějovickým Artesu dále rozvíjet,“ sdělil bez dalších podrobností Koutník. „Okruh případných zájemců ani jiné detaily učiněných nabídek nebudu komentovat,“ dodal.
Českobudějovické biskupství vstoupilo do Artesy v říjnu 2019. Tedy v době, kdy už byl Savov pod Strnadovou těžkou palbou. Tiskové prohlášení Artesy tehdy zahrnovalo informaci, že církevní organizace chce v kampeličce nejen navýšit kapitál, ale i získat majoritu a časem požádat o bankovní licenci.
„Na našich plánech se nic nemění, pouze vlivem pandemie covidu-19, kdy jsme řešili jiné priority, dostal projekt zpoždění,“ sdělil mluvčí biskupství Petr Samec. Pokračující spolupráci potvrdil i Koutník.
ČNB na scéně
Do dění kolem Artesy aktuálně vstoupila z pozice regulátora také Česká národní banka. V kampeličce zahájila kolem poloviny května kontrolu.
„ČNB provádí ve spořitelním družstvu Artesa běžnou dohledovou kontrolu nad finančním trhem tak, jak jí ukládá zákon. Nedisponujeme ze strany ČNB žádnými informacemi o jiných než běžných důvodech k aktuální dohlídce a očekáváme její standardní a korektní průběh tak jako již několikrát v minulosti,“ uvedla zástupkyně Artesy Michaela Janecká.
Důvody kontroly centrální banka nesdělila. „ČNB nekomentuje své dohledové kroky. Důvodem je zákonná povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu,“ reagovala mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Zástupkyně regulátora jen obecně popsala, co se při kontrolách v peněžních ústavech děje. „V rámci kontrol ČNB posuzuje dodržování povinností uložených právními předpisy v oblasti obezřetného podnikání a odborné péče. Ke každé kontrole ČNB přistupuje individuálně. Její délku tedy nelze paušalizovat, neboť je odvislá od celé řady proměnných. Mimo jiné od rozsahu či hloubky kontroly,“ uvedla zástupkyně centrální banky.
Žádné zájmy
František Savov je v Česku obviněný v případu stamilionových daňových úniků. Kauza se táhne od roku 2014. Podnikatel žijící ve Velké Británii vinu popírá. Přesto se vydání do Česka brání. Savov tvrdí, že jeho obvinění je politicky motivované a nemá zaručený spravedlivý proces. Svůj byznys v Česku tak už přes sedm let řídí na dálku.
„Bohumil Koutník se s Františkem Savovem osobně znají delší dobu. Artesa v minulosti za standardních podmínek financovala jednu ze společností Františka Savova. V Artese, jak podnikatel uvedl, nemá žádnou majetkovou účast ani jiné finanční zájmy,“ popsal vztah Františka Savova k Artese jeho mluvčí Jan Hrubeš.
Oficiálně se Savov dlouho hlásil jen k vydavatelství Mladá fronta. Jeho zájmy však byly mnohem širší. Od prodeje aut přes nemovitosti a opravy železničních vagonů až po odbavování nákladů na ruzyňském letišti.
K firmám typu dealerství Hyundai Centrum Praha nebo letištního podniku Skyport se Savov přihlásil až poté, co společnosti prostřednictvím transakcí s akciemi a navyšování kapitálu přešly do vlastnictví Strnadovy skupiny CSG. Předtím byly ovládané přes firmy z daňových rájů s nedohledatelnými vlastníky. Díky tomu Strnadova skupina popírá, že by nějaký konflikt se Savovem vůbec existoval.
„Není nám známo, že by pan Savov nějakou konkrétní společnost v Česku vlastnil, a to dokonce snad finanční instituci,“ poznamenal mluvčí CSG Čírtek.
Hospodářské výsledky za celý rok 2020 zatím Artesa nezveřejnila. Publikovala zatím jen čtvrtletní čísla. Podle nich měla na konci posledního loňského kvartálu ztrátu 53 milionů korun. Předloni bilanční suma záložny klesla za celý rok meziročně o 16 procent na 3,5 miliardy korun. Čistý zisk naopak ve srovnání s předchozím obdobím vyskočil v roce 2019 o 44 procent na 8,5 milionu.