Článek
Odboj proti německým okupantům vyvrcholil 5. května 1945 Pražským povstáním. O den později - 6. května - zasáhli do bojů proti německým jednotkám vojáci Ruské osvobozenecké armády, takzvaní vlasovci. 8. května se Němci vzdali České národní radě, ovšem masakr českých povstalců na různých místech Prahy pokračoval i po vypršení termínu německé bezpodmínečné kapitulace v 00.01. Rudá armáda dorazila do Prahy 9. května po třetí hodině ranní. Během dne rudoarmějci čistili ulice od německých odstřelovačů zabarikádovaných ve vyšších patrech budov. Češi chtěli odplatu, během dne zmasakrovali nejméně tři stovky Němců.
V následující fotogalerii už ale boje a pomstu nehledejte: Nabízíme pohled na chvíle, kdy obyvatelé Prahy pochopili, že válka skončila.
9. květen 1945: Sovětský tank, obsazený československými odbojáři, dorazil na Václavské náměstí v Praze.
Momentka zachycuje příjezd rudoarmějců do Prahy 9. května 1945.
Vítání rudoarmějců v Praze.
Ať žijí naši osvoboditelé!
Pražané vítali Rudou armádu nadšeně. Po vojácích házeli snítky šeříků, což se pak na dlouhá léta stalo jedním ze symbolů osvobození.
Družba Pražanů s rudoarmějci poblíž Smetanova náměstí, později nazvaného Náměstí rudoarmějců. 9. května 1945.
Rudoarmějci před troskami domu na horním konci Václavského náměstí, snímek datován 9. květnem 1945.
Mimochodem, prvním tankem Rudé armády na Staroměstském náměstí byl zřejmě tank č. I-23. Toto označení - tank číslo 23 - později nesl symbolický těžký tank IS-2 umístěný na Smíchově, který ale v Praze nikdy nebyl.
Družba osvobozených Pražanů s rudoarmějci. 9. květen 1945.
Vojáci rozezněli své garmošky.
Rudoarmějci v Praze Karlíně u Negrelliho viaduktu.
Příslušnice Rudé armády (regulovčík) řídí dopravu na křižovatce u Národního divadla v prvních dnech po osvobození Prahy v květnu 1945, v pozadí Pražský hrad.
