Okamurovy jarmarky zásobují agrobaroni. Co za to dostanou?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kilo brambor za 4,60 Kč, litr mléka za 11,90 nebo vejce za 1,99. Putovní akce s názvem Český jarmark je hlavním předvolebním tahákem kampaně hnutí SPD.

Na mítinky Okamurova hnutí proudí stovky lidí, přičemž potraviny nabízené ve stáncích jsou prezentovány jako zboží od „českých sedláků“. Od jakých konkrétně, SPD neprozrazuje.

Jak se však ukazuje, jde vesměs o výrobky z největších českých zemědělských a potravinářských kombinátů. SPD nekooperuje ani tak s drobnými zemědělci jako spíše s novodobými velkostatkáři a agrobarony.

Co všechno si od toho obě strany slibují? Přes veškerou snahu redakce nepřišla na tuto otázku odpověď nejen z hnutí SPD, ale ani majitelé agrokoncernů se k otázkám ani po třech dnech urgencí nedokázali postavit čelem.

Co se týče účasti velkých agrobyznysmenů, maso a masné výrobky na jarmarky dodává holding Rabbit CZ bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska obhospodařující téměř 20 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Dodavatelem mléčného zboží je koncern Interlacto potravinářského velkopodnikatele Oldřicha Gojiše, do jehož podniku rodinného typu patří vedle zemědělské divize několik mlékáren (Olešnice na Blanensku, jihlavská Moravia Lacto a Bohemilk v Opočně).

Zdeněk Jandejsek, který ještě před Okamurou koketoval s konkurenčním vlasteneckým hnutím Trikolóra, se už úvodního jarmarku SPD osobně účastnil. Čilou komunikaci s ním redakci nedávno potvrdil i „duchovní otec“ jarmarků, místopředseda pražské organizace okamurovců Jan Čížek.

Co se Oldřicha Gojiše týče, u stánků se objevují loga jeho mlékáren.

Když se Seznam Zprávy pokoušely Jandejska kontaktovat, chtěl nejdříve vědět, o co přesně se redakce zajímá, na zaslané dotazy však ani po urgenci žádnou odpověď neposkytl. Podobně se zachoval i Oldřich Gojiš.

S dodávkami některých rostlinných produktů včetně brambor na Okamurův jarmark je spojována společnost AGRO - Měřín, za níž stojí zemědělský boss z Vysočiny Gabriel Večeřa. Jeho majetek loni časopis Forbes ocenil na čtyři miliardy korun.

Večeřova skupina je po Agrofertu českého premiéra Andreje Babiše v Česku druhá nejvýznamnější. A také druhá, co se týče přijímaných evropských zemědělských dotací (zmíněný Rabbit Zdeňka Jandejska je v první pětce).

O tom, že je Večeřa na Okamurovy jarmarky dodává, hovoří vysoce postavené zdroje z agrárního sektoru, ale další informace jednoznačné nejsou. Jeden z Večeřových blízkých přátel uvádí, že podnikatel z Velkého Meziříčí nabídku na dodávky zboží od SPD skutečně dostal, nicméně se prý nakonec rozhodl akcí neúčastnit, protože se „nechce zaplétat do politiky“.

Samotný Gabriel Večeřa se dlouhá léta důsledně vyhýbá novinářům a svou účast nechce potvrdit ani vyvracet. „Já se s vámi o ničem bavit nebudu. Na shledanou,“ položil telefon poté, co se jej Seznam Zprávy opakovaně snažily na jarmarky zeptat.

Spojení největších domácích příjemců evropských zemědělských dotací s politickým hnutím, které prosazuje referendum o vystoupení Česka z EU, zdánlivě nedává žádnou logiku, ale i podnikatelům dodávajícím za levno na jarmarky benefity přinést může. Jde i o to, že vystoupení Česka z EU je nyní fakticky velmi nepravděpodobné.

Okamurova SPD přitom nejvíce ze všech parlamentních stran nastoluje agendu, že jsou české agropodniky na evropském trhu diskriminovány. Právě SPD ve Sněmovně vehementně usilovala o to, aby byl uzákoněn povinný podíl českých potravin na pultech supermarketů, a podle volebního programu chce také bojovat za potravinovou bezpečnost a „znovuzískání soběstačnosti“ ve všech komoditách, které jsou domácí zemědělci schopni vyrobit.

Tato „vlastenecká“ zemědělská politika fakticky vyhovuje mnohým byznysmenům, hraje určitě do karet i premiérovu Agrofertu, byť sám Babiš na veřejnosti rozhodně tak kategorické postoje jako SPD nezaujímá. Ke kvótám například premiér řekl, že je považuje za „zcela zbytečné politické gesto, které je v rozporu s fungováním vnitřního trhu Evropské unie“.

Okamurovo hnutí ve svém programu kritizuje i zahraniční řetězce a vyslovuje - což je klíčové - zásadní nesouhlas se zastropováním zemědělských dotací.

„Rozhodně odmítáme zastropování zemědělských dotací a další znevýhodňování oproti západoevropské konkurenci podle návrhu Evropského parlamentu, které vedou k dalšímu snižování domácí produkce, soběstačnosti a zvyšování závislosti na dovozu,“ stojí v textu programu.

Právě toto jedno z klíčových témat dosavadní dlouhé debaty o reformě Společné zemědělské politiky EU velké české podniky eminentně zajímá.

Zástupci české vlády v posledních třech letech na evropské scéně vystupovali jednoznačně proti zastropování. Podle původních představ orgánů EU by totiž znamenalo, že maximální výše přímých plateb na jeden podnik bude jen 100 tisíc eur ročně (tedy cca 2,5 milionu korun). Podnikatelé s mnoha tisíci hektary půdy, jako je Zdeněk Jandejsek nebo Gabriel Večeřa, by na takovou reformu bezesporu tvrdě doplatili. Roční ztráty by se u nich počítaly minimálně v desítkách milionů korun, možná i ve stovkách.

Nejvíce by tratil Agrofert, ale spolu s ním dlouhá řada dalších českých podniků, pro které je typická nebývale vysoká koncentrace zemědělské půdy (průměrná velikost české farmy je 133 hektarů, v rámci EU je to zhruba desetina).

Podle červnové dohody v orgánech EU má být zastropování dotací nakonec jen dobrovolné. Bude tedy záležet, jak se k němu postaví jednotlivé členské státy, jaký mechanismus zvolí. Diskutovanou alternativou ve prospěch menších českých farmářů má být dotační zvýhodnění prvních cca 130 hektarů.

Velmi citlivá záležitost není ale stále uzavřena. „Každopádně to vypadá tak, že ani na národní úrovni žádné zastropování dotací nebude,“ vidí současnou situaci farmář z Berounska Josef Stehlík, člen vedení Asociace soukromého zemědělství. Nevěří, že by „velcí“ byli u nás kráceni.

Nikdo ale zatím nic jistého nemá. Kdo a jak vysokou finanční podporu bude nakonec v příštích letech pobírat, zda reforma postihne bohaté agrobarony a skutečně pomůže menším farmářům, určitě ovlivní i ti, kteří budou řídit zemědělství v nové vládě. Pokud by otěže převzalo hnutí SPD, politický směr je jasný.

V parlamentních kuloárech se nyní hovoří i o sázce některých agrobyznysmenů na to, že právě SPD v novém kabinetu obsadí post ministra zemědělství. „O toto křeslo by velmi stál Radim Fiala,“ tvrdí zpravidla velmi dobře informovaný zdroj z vládních kruhů s odkazem na druhého muže Okamurova hnutí.

Nicméně sám Radim Fiala popírá, že by zrovna po takovém postu toužil. „Není to pravda,“ uvedl stroze v SMS zprávě.

Odborné předpoklady by pro funkci ministra zemědělství Radim Fiala měl. Je absolventem brněnské Vysoké školy zemědělské a k zemědělským otázkám se hlavně v posledních měsících vyjadřuje velmi často. Zároveň je letitým kamarádem a dávným kolegou z prostějovské komunální politiky, šéfa poslanců ANO a předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka, čile spolu komunikují i v parlamentu. Z minulosti má vazby i na Agrofert, jako soukromý podnikatel (zakladatel firmy IF Facility) od něj získal několik zakázek.

Vše rozhodnou až výsledky voleb. Je ale vysoce pravděpodobné, že kdyby SPD vstoupila s hnutím ANO do vlády (vedení okamurovců svazek nevylučuje, pouze tvrdí, že nebude chtít za premiéra trestně stíhaného Andreje Babiše), právě zemědělský resort mu připadne. Pro ANO je kvůli Babišovým střetům zájmů toto ministerstvo zapovězené.