Okamura seřval reprezentaci za pokleknutí. Vyjádřila politický názor?

Těsně před zahájením druhého vzájemného souboje české reprezentace se Skotskem v rámci Ligy národů všichni aktéři poklekli. Dali tak najevo podporu hnutí Black Lives Matter, jehož název by se dal volně přeložit jako ‚‚Na černošských životech záleží’’.

Hnutí bojuje proti rasové nerovnosti a zejména v USA upozorňuje na policejní brutalitu vůči obyvatelům tmavé pleti. Ve spojitosti s hnutím BLM je v posledních měsících známý případ Američana George Floyda, jehož smrt je spojována s nepřiměřeným zásahem policisty. Nešťastný incident vyvolal v USA řadu protestů, do nichž se zapojily i sportovní soutěže, které se v Americe dokonce na několik dní přerušily.

Na západ od České republiky je pokleknutí již běžná praxe. Podporu hnutí vyjadřují pravidelně například fotbalisté Premier League či basketbalisté NBA. V Česku jde ale o neobvyklý akt. O to více tak diváky u televizních obrazovek ve středu překvapilo, že před utkáním se Skoty poklekl i český tým.

Výběr kouče Šilhavého, který v Glasgow kvůli nákaze koronavirem hlavního trenéra vedl asistent Chytrý, vyhověl žádosti domácích. „Podobné projevy sympatií jsou ale ve spojitosti s podporou hnutí BLM na Britských ostrovech v posledních týdnech a měsících běžné. Podporuje je i UEFA a němečtí rozhodčí spolu s českou fotbalovou reprezentací se tak v tomto konkrétním případě zachovali v souladu s požadavkem hostitelské strany,“ komentoval pokleknutí českého týmu ve Skotsku tiskový mluvčí FAČR Michal Jurman.

Právě UEFA si přitom v záležitosti vyjadřování politických či jiných názorů dává velký pozor. Již několikrát potrestala pořadatele za vyjadřování názorů pokutou klidně přesahující milion korun, a to i za projevy fanoušků. I pravidlo o zákazu politických prohlášení na stadionech ale prošlo řadou změn.

Vzpomeňme například na kauzu z listopadu roku 2016, kdy se reprezentační výběry Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska vzepřely vedení světového fotbalu. I přes hrozbu pokuty se týmy držely tradice a na dresy navlékly symboly vlčího máku na připomenutí Dne válečných veteránů. I přes vlnu nevole FIFA reprezentačním výběrům dala vysoké pokuty.

UEFA ale reagovala opačným prohlášením a uvedla, že pravidlo musí zmírnit tak, aby respektovalo právo na svobodu vyjadřování. Od té doby tak už symbol vlčího máku na dresech týmů netrestá a vytvořila pracovní skupinu, která se změnami v pravidle o zákazu politických a jiných prohlášení zabývá.

V případě podpory BLM stojí vedení evropského fotbalu s podporovateli hnutí od začátku na jedné straně. Sama UEFA totiž proti rasové diskriminaci dlouhé roky bojuje a vede proti ní řadu kampaní.

„UEFA si vždy uvědomovala svou odpovědnost, a to jak za řešení jakékoli formy rasové zaujatosti v rámci evropského fotbalu, tak za přijetí konkrétních kroků v boji proti nechutnému používání rasistického jazyka proti hráčům,“ prohlásil ve spojitosti s pokleknutím hráčů Aleksander Čeferin, prezident Unie evropských fotbalových asociací.

Jenže hnutí Black Lives Matter si řada lidí spojuje ani ne tak s bojem proti rasismu a policejní brutalitě, ale s protesty doprovázejícími násilí a ničení veřejného majetku. Činnost BLM naopak považují za rasistickou, snažící se znevýhodnit ostatní rasy.

„Fotbalisté z české reprezentace poklekli symbolicky před rasisty z Black Lives Matter. Hanba! Podporují snad, aby tu hořely ulice, a podporují rasismus proti bělochům? Za to jsou placeni velkými dotacemi ze státního rozpočtu? Ubohost. Kdyby se radši soustředili na to, aby vyhráli… To bych jako fotbalový fanoušek velmi uvítal,“ vyjádřil se kriticky na sociálních sítích předseda SPD Tomio Okamura.

Kriticky se vyjádřila i řada fanoušků a na jinak svých oblíbených hráčích nenechala nit suchou. Většina z nich přitom zastává názor, že by sport měl být apolitický a podobná gesta by se tak na hřišti vůbec neměla objevovat.

S tím, dle vyjádření tiskového mluvčího Michala Jurmana, souhlasí i FAČR. „Fotbalová asociace České republiky obecně s podobnými gesty nesouhlasí a věří, že sport by od nich měl zůstat oproštěn,“ zaznělo ve sdělení FAČR.

Otázkou tak zůstává, na kolik je pokleknutí vyjádření politického názoru. Nejčastěji je spojováno právě s činností hnutí Black Lives Matter, v obecné rovině jde ale o vyjádření nesouhlasu s rasovou diskriminací. Nakonec tak záleží opravdu jen na posouzení konkrétního člověka.