Článek
Seniorům se doporučuje, aby se v době pandemie choroby covid-19 co nejvíce zdržovali doma. A i ti, kteří žijí ať už dočasně, či trvale v domovech pro seniory nebo jiných podobných zařízeních, mají omezený pobyt a nesmí za nimi návštěvy. Mnoho z nich izolací trpí, cítí se osaměle, zmateně a někdy i zahořkle. Český červený kříž pro ně spustil službu „Zavoláme zpátky“, díky které si mohou obyčejně popovídat, což jim často velmi chybí.
- Linka „Zavoláme zpátky“ - 221 228 008
Na začátku byly nákupy domů
Od začátku karanténních opatření platných pro celou Českou republiku se objevila řada dobrovolníků, ať už zaštítěných různými organizacemi, či rekrutovaní např. ze sousedů, kteří se aktivně snaží seniorům pomáhat. Zařizují pro ně nákupy, chodí jim pro léky, venčit psi apod. A právě od těchto dobrovolníků vzešel podnět k novému typu pomoci.
„Dobrovolníci sdružení v Pomáháme Praze, kteří pomáhají právě starším lidem, nám vyprávěli, že s řadou z nich během výpomoci navázali vztah a začali jim třeba dvakrát či třikrát týdně telefonovat a povídat si s nimi o obyčejných věcech. Protože právě to jim zjevně chybělo. Tak jsme se rozhodli to nabídnout co nejširšímu poštu seniorů v izolaci, aby tou situací kolem trpěli co nejméně,“ vysvětluje šéf Ústředního krizového týmu Českého červeného kříže (ČČK) Richard Smejkal. Nová služba není linka psychologické pomoci, ani linka krizová či informační, funguje vlastně obráceně. Dobrovolníci volají seniorům, kteří nepotřebují řešit žádný akutní problém, ale chybí jim kontakt s lidmi.
Příběhy ze života i čtení na pokračování
Každý senior v celé republice nyní může zavolat na telefonní číslo 221 228 008, jeho číslo se automaticky uloží a do druhého dne mu zavolá zpátky proškolený dobrovolník. Nemusí se dokonce ani objednat sám, kontakt na něj můžou předat třeba rodinní příslušníci, kteří vědí, že se jejich babička či děda doma sami trápí a oni jsou třeba celé dny v práci. Nebo i pečovatelky z domovů pro seniory, které vnímají, že někteří jejich klienti současnou situaci snášejí těžce a kontakt s někým dalším, kdo je vyslechne, by jim pomohl.
Podle zkušeností z prvního pilotního týdne fungování „Zavoláme zpátky“ trvá jeden takový hovor průměrně 20 minut. Většina telefonátů se na začátku sice točí kolem pandemie, ale dobrovolníci se aktivně snaží vést hovor k jiným tématům, přimět seniory k vyprávění o jejich životě. A o čem si senioři nejraději povídají? O své rodině, o práci, již během života vykonávali, o místech, která během svého života navštívili. Mezi oblíbená témata patří i zahradničení, protože řada starších lidí, když už třeba nemají vlastní zahrádku, se věnuje péči o pokojové rostliny.
„Naši dobrovolníci si třeba telefonovali s bývalou učitelkou hudby, která jim vyprávěla, kde všude koncertovala. Jednoho pána v invalidním důchodu zase na dálku proškolovali, jak používat internet. A s jednou dámou po mrtvičce, která špatně mluví, se zase domluvili, že jí budou na pokračování předčítat z knížek o přírodě, které má ráda,“ říká Richard Smejkal z ČČK.
Kdopak to volá? Prověření a proškolení
Všichni dobrovolníci, kteří jsou součástí projektu „Zavoláme zpátky“, jsou pečlivě prověření. Český červený kříž zná jejich totožnost, prošli testem komunikačních dovedností, aby jim např. bylo v telefonu dobře rozumět, a absolvovali tříhodinové školení u odborníků, jak reagovat na různé situace, kdy je vhodné doporučit odbornou pomoc či specializovanou linku, i jak se vyrovnat s volajícími, kteří jsou třeba naštvaní či zahořklí.
Český červený kříž od počátku koronavirové krize provozuje i web https://zvladnemeto.cervenykriz.eu/. Tam senioři najdou odpovědi na otázky spjaté s pandemickou situací. „Všechny informace velmi důkladně ověřujeme, co platí a co ne, kontrolují to i nezávislí experti. Naším cílem je, aby u nás senioři našli důvěryhodné informace, na které se mohou spolehnout, a nenechali se zmást mylnými radami a dezinterpretací důležitých, ale někdy nepřehledných informací,“ dodává Richard Smejkal.
