Článek
Podle oficiálního vyjádření Českého rozhlasu „je důvodem neprodloužení smlouvy kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které akceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry“.
Za ztrátou důvěry stojí podle Petra Fischera dvě kauzy. Tou první je iniciativa Za otevřenou Vltavu, kvůli které má prý generální ředitel René Zavoral podezření, že se ho novinář snaží zdiskreditovat. „Já nejsem ten, kdo tu iniciativu sepsal. Generální ředitel tvrdí, že jsem to celé zorganizoval,“ podotýká Fischer s tím, že by se měl Zavoral spíše obrátit na mluvčího iniciativy Za otevřenou Vltavu Josefa Rauvolfa a autora otevřeného dopisu Petra Borkovce.
Druhým důvodem ke ztrátě důvěry je podle Fischera kauza z července letošního roku, kdy Vltava v dopoledních hodinách odvysílala pořad, který někteří posluchači označili za tvrdou pornografii nevhodnou k dennímu víkendovému vysílání.
„Pan generální ředitel vystoupil v naší takzvané pornokauze způsobem, který se mi nezdál loajální ke mně jako k zaměstnanci. Místo, aby naše vysílání bránil zuby nehty, tak na zasedání Rady Českého rozhlasu řekl, že jsme porušili zákon a že konkrétně jsem za to zodpovědný já,“ řekl pro Seznam Fischer.
Reforma a poslechovost
„Dostal jsem za úkol připravit reformu, udělat nové vysílací schéma a to schéma zavést a pokusit se tím schématem změnit negativní vývoj poslechovosti Vltavy,“ popisuje další z údajně nesplněných úkolů Petr Fischer.
Sám se brání nedostatečnou finanční podporou, kterou k reformě dostal. „Mediální odborníci, kteří to komentovali, mluví o tom, že je to malá částka a že čísla mluví o mírném růstu poslechovosti. Já v tom tedy pokles nevidím, tak, jak se snaží naznačit tisková zpráva, respektive vysvětlení, proč jsem byl odvolán.“
Poslechovost přitom podle Radioprojektu oproti konci roku 2016 a 2017 skutečně mírně vzrostla. Z tiskové zprávy Českého rozhlasu ale vyplývá, že údajně nedostatečně v poměru s vynaloženými náklady.
„Vltava dostala pro rok 2018 maximální prioritu v rámci všech stanic Českého rozhlasu. Náklady na program, vysílání a propagace stanice činily v roce 2018 zhruba 64 milionů korun. Jen její program byl proti roku 2017 posílen o 4 miliony korun. Na podporu nového programového schématu Vltavy financoval Český rozhlas rozsáhlou marketingovou kampaň. V rámci divize Programu Českého rozhlasu jde o nejdražší stanici, kterou aktuálně poslouchá 48 tisíc denních posluchačů a 137 tisíc lidí týdně,“ píše se ve zprávě.
Petr Fischer se zároveň brání tím, že neměl dostatek času na prokázání reálné změny. „Když připravíte vysílací schéma a zavedete ho, tak musíte chvíli počkat, než se ukáže, k čemu to schéma je. Zvlášť u takové konzervativní a dlouho neobnovované stanice, jako je Vltava,“ brání se Fischer. Odmítá tvrzení, že poslechovost klesla na historické dno. „To není pravda. Historické dno bylo ve chvíli, kdy jsem na stanici přišel.“
Ve zprávě přitom doslova stojí: „Zájem o jednu z klíčových stanic veřejné služby tak nadále stagnuje a pohybuje se kolem historicky nejnižších hodnot za dobu její existence.“
Nyní Petr Fischer hledá právní pomoc, jelikož se údajnou manipulací čísel cítí poškozen. Podle něj jsou čísla z roku 2013 vydávána za rok 2016 a připisována tak Fischerovi. „Já jsem udělal nejvíce, co jsem udělat mohl. A jestli záleží čistě na poslechovosti a vedení rozhlasu s tím není spokojeno, tak já s tím nic neudělám. Já jsem ale neměl zadání, že mám udělat 65 nebo 80 tisíc,“ uzavírá Petr Fischer.
Pořad Večerní zprávy sledujte každý den od 19:15 v celoplošné Televizi Seznam.
Jak ji naladit? Poradí praktický návod.
