Článek
Ohňový patent řešil nejen první základy stavebních protipožárních opatření, která v té době byla vyžadována, ale také první protipožární opatření z hlediska hasebního zásahu.
„Například zavěšení kožených věder, žebříky nebo trhací háky. Budovy, které sloužily například ke skladování obilí, musely být dál od vesnic, aby se případný požár nešířil na obydlená stavení,“ vysvětluje pravidla ohňového patentu vedoucí Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje Martin Legner.
Také bylo doporučováno dostatečné množství studní v rámci vesnic, aby byla zajištěna protipožární voda. Mezi protipožární opatření patřila i výstavba stromů, aby nedocházelo k přenášení požárů mezi jednotlivá stavení příliš rychle.
„Ne všichni protipožární ochranu dodržovali, a tak další a další panovníci museli vydávat nová a nová nařízení. Důvodem byly často finance. Mnoho lidí mělo například dřevěné komíny a ne vyzděné, ale neměly peníze na jejich úpravu,“ říká Martin Legner.
Poplach se vyhlašoval kostelními zvony nebo zvony v kapličkách. Místní muži se seběhli a snažili se požár uhasit. Povedlo se zabránit šíření požáru na další stavení, ale zasažená se většinou zachránit nepovedlo.
První profesionální hasičský sbor vznikl v Praze v roce 1853 a první dobrovolný v roce 1864 v obci Velvary ve Středočeském kraji.
Jak se změnilo hasičství této doby po současnost, se dozvíte v celém rozhovoru nad článkem.
Rozhovor je součástí pořadu Letní ráno, který vysílá Televize Seznam celé prázdniny každý všední den od 8 do 10 hodin.
Návod k naladění Televize Seznam najdete zde.
