Článek
Vedení Prahy se rozhodlo dát při oslavách Nového roku přednost videomappingu před zavedeným ohňostrojem. Většina Pražanů to podle mě kvituje. Tak proč „trucakce“ s ohňostrojem vznikla a do jak daleké minulosti nás vrací?
Bydlím v Praze 2 a už nějakou dobu se znepokojením sleduji, že životní prostředí je této městské části lhostejné. Začalo to sporem o komunitní zahradu Smetanka, kterou nahradilo letos postavené tzv. víceúčelové sportoviště. Prý je pro všechny obyvatele Prahy 2, ale zatím převážně zeje prázdnotou, případně obtěžuje obyvatele přilehlých domů hučením vzduchotechniky a ostrým osvětlením.
Kvůli sportovišti padlo několik vzrostlých stromů, jeden zatím ještě odolává, ale nepochybuji o tom, že vedení Prahy 2 se ho brzy zbaví také. S kácením má ostatně řadu zkušeností, kritickou reakci obyvatel vyvolalo i nedávné rozhodnutí vykácet část ikonické aleje v Lužické ulici. Když jsem před měsícem narazila na čerstvý půlmetrový pařez vedle sokolovny v Riegrových sadech, ani mě to už nepřekvapilo.
Stejně tak mě nemohlo překvapit, že právě „moje“ Praha 2 převzala záštitu nad „trucohňostrojem“, který spolek Ohňostroj pro Prahu odpálí 1. ledna v 18 hodin nad parkem Folimanka. Ohňostroj má dokonce i téma, kterým je letošní úmrtí Karla Gotta, a tak se celá akce jmenuje (velmi vkusně, haha) „Praha božská“ a její součástí budou i Gottovy písně. Podnik financují dary lidí, kteří průběžně přispívají na transparentní účet.
Primátorem posvěcenou, konkurenční a oficiální oslavou je pak novoroční videomapping. Magistrát po poradě s odborníky zvolil videomapping jako důstojnou a zároveň k životnímu prostředí ohleduplnou variantu. Tradiční ohňostroje děsí a zabíjejí divoká i domácí zvířata, i loni se opět psalo o desítkách uhynulých ptáků a vyděšených domácích mazlíčků.
Mluví se také o tom, že po ohňostrojích zůstávají ve vzduchu vyšší koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku – tedy zplodiny hoření – a také těžké kovy. Ty slouží k obarvení ohňostroje: červenou barvu dodává stroncium, bílou titan, zelenou baryum, modrou sloučeniny mědi a podobně. Koncentrace těžkých kovů v ovzduší je prý mizivá – ale co se s nimi děje po dopadu na zem či vodní hladinu, to snad ani nechci vědět.
Nezanedbatelná je i finanční stránka věci. Loňský ohňostroj vyšel Prahu na částku kolem dvou milionů korun. Letošní ale bude asi výrazně levnější. Na sbírku sdružení Ohňostroj pro Prahu přispěli občané dosud částkou mírně převyšující 250 tisíc korun.
Novoroční videomapping nicméně také stojí zhruba dva miliony. Stejně jako ohňostroj proběhne 1. ledna v 18 hodin, a to na historické budově Národního muzea. Respektive se videomapping odpromítá celkem třikrát – v 18.15, 19.15 a 20.15.
Videomapping totiž vyžaduje na rozdíl od většiny ohňostrojů lidskou pospolitost a alespoň základní aktivitu. Dobře ho uvidíte jen přímo na místě, zatímco ohňostroje lze sledovat klidně o samotě, z dálky, z vhodně umístěného okna.
Možná proto mi přijde, že ohňostroje jsou tak trochu dinosaury novoročních oslav – přežitky z dob, kdy každému bylo lhostejné životní prostředí i vyděšená či rovnou usmrcená zvířata a také, kdy jakékoliv veřejné srocování bylo nebezpečné a podezřelé.
Letošní demonstrace Milionu chvilek pro demokracii ukázaly, že lidé se v poslední době srocují velmi rádi, i když to řadě politiků není po chuti. I podzimní festival videomappingu a vizuálního umění Signal přilákal do ulic statisíce Pražanů – a vidět ty šťastné zástupy byl zážitek sám o sobě.
Nenechme se vracet do časů, kdy jsme si zábavu užívali jen zpoza skel svých oken, a pojďme do ulic. Já v inkriminovaný den budu mimo Prahu – ale kdybych tu byla, tak bych rozhodně opustila území Prahy 2 a vydala se k Národnímu muzeu. Oslavit i to, že máme už třicet let svobodu se shromažďovat, i kdyby jen kvůli tomu, abychom společně oslavili Nový rok.
