Článek
Média včetně Seznam Zpráv v minulých dnech upozornila na několik případů, kdy se lidé s konexemi dostali pokoutným způsobem k vakcíně proti covidu-19. Někteří argumentovali tím, že tak učinili, aby chránili lidi, s nimiž musí ze své pozice jednat - například šéf VZP Zdeněk Kabátek s lékaři.
Existuje přitom oficiální cesta, jak o vakcínu požádat, má-li někdo pocit, že zastává pozici, u níž by to bylo vhodné. Počítá s tím očkovací strategie.
Píše se v ní, že seznam prioritních skupin pro očkování je možné rozšířit o skupiny obyvatel či zaměstnanců. Dotyční se ale musejí obrátit na příslušné ministerstvo a to žádat hlavní hygieničku. Na ní je vyhodnotit protiepidemický přínos očkování daného zaměstnance či skupiny zaměstnanců či jiných osob a udělit či neudělit souhlas.
Seznam Zprávy oslovily hlavní hygieničku s dotazem, jestli už podobnou žádost od ministrů řešila a případně i schválila. Na otázky ovšem nereagovala.
Nicméně v cestě k výjimce stojí ještě jeden zádrhel. V očkovací strategii se píše:
„Každá takováto změna prioritních skupin bude moci být provedena pouze za předpokladu dostatečného množství očkovací látky v ČR a za předpokladu, že nebude ohrožena posunem očkování jiná skupina obyvatel.“
Je otázka, zdali by se v současnosti někomu podařilo vyargumentovat, že je v Česku vakcíny dostatek.
Není důvod neřídit se pravidly pro všechny
Přednostně a v rámci mediální kampaně byl očkovaný jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Očkování podle informací Hradu absolvoval také prezident Miloš Zeman, a to ve středu 20. ledna.
„Nevím o tom, že by se plánovalo nějaké široké očkování politiků, a není důvod, aby se politici neřídili stejnými pravidly,“ zareagoval Jan Blatný na dotaz Seznam Zpráv, jestli se plánuje i další přednostní očkování vrcholných představitelů státu.
Neuvažuje o tom ani v současnosti druhý nejvýše postavený politik v zemi, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Počítám s tím, že až na mě přijde normálně řada a bude možnost, abych se zaregistroval, tak to učiním,“ uvedl.
Stejně tak hovoří předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Není podle mě důvod, abych se nějak přednostně očkoval. Počkám, až na mě přijde řada,“ řekl s poukazem na to, že covid-19 prodělal v prosinci.
ČNB vytipovala 50 zaměstnanců
Je tu ale ještě takzvaná kritická infrastruktura státu. Lidé klíčoví pro zajištění chodu státu. I ti ale musejí zatím čekat.
Podle platného jízdního řádu očkování má přednost nejrizikovější část populace (lidé ve věku 80+, zdravotníci, domovy pro seniory, pacienti s klinickými rizikovými faktory), na které naváže druhá vlna v předpokládaném časovém rozpětí od února do dubna.
A právě v této vlně se myslí na „kritické zaměstnance kritické infrastruktury“, což jsou mimo jiné příslušníci armády, policisté a hasiči, ale i pracovníci elektráren či Řízení letového provozu.
Tyto jednotlivé složky ale na dotaz Seznam Zpráv jednohlasně tvrdily, že zatím nebyli přednostně očkovaní žádní jejich klíčoví pracovníci. Například Řízení letového provozu se ale na očkování připravuje.
„Ministerstvu dopravy ČR byly předány počty zaměstnanců našeho podniku rozdělených dle pokynu zadavatele do tří skupin: superkritická, kritická, ostatní,“ popisuje Richard Klíma, vedoucí oddělení komunikace, a dodává, že očekávají, že se budou na dobrovolné bázi zaměstnanci očkovat na přelomu února a března.
Připravuje se i Česká národní banka. „Tak jako ostatní orgány krizového řízení jsme již vytipovali nejkritičtější zaměstnance, o jejichž prioritní očkování jsme požádali – za celou Českou národní banku se jedná o zhruba 50 osob. Mezi těmito zaměstnanci přitom nefigurují členové bankovní rady ani jiní představitelé vrcholového managementu,“ hlásí mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Očkovaní zatím nebyli ani operátoři jaderných elektráren a dispečeři. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž s tím, že jde zhruba o 380 pracovníků.
