Článek
Podle OECD domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Dohoda podle mezinárodní komunity zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, napsala agentura Reuters.
Dohoda se vyjednávala čtyři roky, naposledy se nechalo přesvědčit Irsko, Maďarsko a Estonsko. Ze 140 zemí zapojených do vyjednávání, jež podle OECD zastupují 90 procent světového HDP, k dohodě zatím nepřistoupila Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka.
„Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ dodal.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dosažení daňové dohody přivítala. „Je to historický okamžik. Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému,“ prohlásila. „Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti,“ dodala.
Pozitivně na dohodu reagoval americký prezident Joe Biden, který její vznik podporoval. „Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí,“ řekl. „Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců,“ dodal.
„Facebook již dlouho volá po reformě globálních daňových pravidel,“ reagoval viceprezident společnosti Facebook Nick Clegg. „Uvědomujeme si, že by to (pro nás) mohlo znamenat placení vyšších daní, a to na různých místech,“ dodal. „Daňový systém musí vzbuzovat důvěru veřejnosti a zároveň poskytovat podnikům jistotu a stabilitu. Jsme rádi, že se rýsuje mezinárodní konsenzus,“ uzavřel.
K dohodě se vyjádřil také německý ministr financí Olaf Scholz. „Dnes jsme učinili další důležitý krok k větší daňové spravedlnosti,“ uvedl v prohlášení, které poskytl agentuře Reuters.
Někteří signatáři nicméně pochybují, že systém bude zaveden do roku 2023. Za nereálné toto datum považuje švýcarské ministerstvo financí, které nadto žádá vyšší zohlednění zájmů malých ekonomik. Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. „Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvedla Susana Ruizová, která se zaměřuje na daňovou problematiku.
