Článek
Velké množství sněhu způsobilo v Krkonoších takzvanou vrcholkovou kalamitu, kdy vršky stromů nevydržely nápor sněhu nebo silného větru a zlomily se. Takové stromy nyní potřebuje Krkonošský národní park dostat co nejdříve z lesa, těžbu proto nabízí drobným samozpracovatelům.
„Tyto polámané stromy jsou atraktivní pro kůrovce. Abychom zamezili jeho šíření nebo ho zbrzdili, je potřeba dřevo co nejrychleji zpracovat,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. „Protože chybí těžební kapacity, dřevo je do jisté míry neatraktivní pro dřevařské firmy. Proto vyzýváme místní lidi, aby si po konzultaci s lesníkem stromy vytěžili a dřevo si odvezli.“
Kůrovec v Krkonoších začíná vylétávat později než v nižších polohách. Správci parku odhadují, že by samozpracování mělo trvat do konce července.
Zájemci si musí přivézt vlastní pilu a dohodnout se s lesníkem, kde budou těžit. Pak si mohou odvézt dřevo za symbolickou cenu 10 korun za metr krychlový. Běžná cena palivového smrkového dříví se přitom pohybuje kolem 800 korun za kubický metr.
Jedním z těch, kteří nabídku využili, je Ivo Hlávka z Vrchlabí. Lesník mu vytipoval poškozené stromy v lese nad Strážným, zhruba 12 kilometrů od Vrchlabí. „Určitě je to skvělá cena a člověk si při pobytu v lese odpočine, byť se u toho trochu zapotí. Kolik si z lesa odvezu, ještě nevím, ještě jsem neviděl všechny stromy. Ročně ale spálím tak 10 kubíků dřeva,“ říká Hlávka.
Podle vedoucího oddělení správy lesů KRNAPu Zdeňka Čermáka jde o největší podobnou akci za poslední roky. „Úplně běžné to není. V minulých letech jsme takzvanou samovýrobu povolovali, zájemci z řad místního obyvtelstva a chalupářů si u nás mohli ve výjimečných případech pořizovat dřevo na topení. V letošním roce ale byl park postižen vrcholkovou kalamitou. Jedná se o dříví, které je slabé, komerčně velice těžko zužitkovatelné. Abychom byli schopni alespoň část tohoto dřeva zpracovat a zbavit se ho, tak jsem přistoupili k té akci,“ vysvětluje.
Zájemci by se měli nejprve kontaktovat na nejbližším územním pracovišti KRNAPu. „Lokality s vrcholovými zlomy jsou po celých Krkonoších od nejnižších až po partie při horní hranici lesa, a to na celkové ploše 1300 hektarů. Celkový objem poškozeného dřeva odhadujeme na tisíc metrů krychlových,“ dodává Radek Drahný.
Kůrovec, který je hlavním důvodem pro povolení samozpracování, sice Krkonoše neohrožuje tak, jako například lesy na Vysočině či na severu Moravy, avšak i v nejvyšších českých horách loni zaznamenali zvýšený výskyt. Zatímco v roce 2017 zpracovali 5,5 tisíce metrů krychlových napadeného dříví, loni jen za první pololetí to bylo skoro 18 tisíc. Loni v létě dokonce po deseti letech přistoupili správci parku k chemickému ošetření dřeva na skládkách, kde kvůli přetlaku dřeva na trhu byli nuceni skladovat dřevo déle, než je nutné. Speciální postřik měl zajistit, aby se škůdce nešířil dál do porostu.
