Článek
Královnu Alžbětu II. se během návštěvy zemí Commonwealthu v roce 1981 pokusil zabít sedmnáctiletý mladík z Nového Zélandu. Christopher Lewis na panovnici vystřelil ve městě Dunedin na jihu země. Potvrdily to odtajněné dokumenty zpravodajské služby New Zealand Security Intelligence Service (SIS). Tamní autority tak vůbec poprvé od incidentu přiznaly, že se skutečně jednalo o útok na Alžbětu II.
Christopher Lewis byl totiž v 80. letech obviněn pouze z nezákonného držení zbraně. „Lewisovým záměrem bylo zavraždit královnu, ovšem k provedení atentátu si vybral nevhodné místo a neměl dostatečně silnou zbraň, aby svůj cíl na vysokou vzdálenost zasáhl,” stojí podle agentury Reuters v dokumentu SIS z roku 1997.
Novozélandské úřady Lewise neobvinily z pokusu o vraždu nebo vlastizrady údajně z obav před mezinárodní ostudou. Podle deníku The Independent přihlížejícím v Dunedinu policisté krátce po výstřelu měli říct, že pravděpodobně spadla dopravní značka nebo rána pocházela z výfuku projíždějícího auta.
„Vyšetřování probíhá zcela diskrétně a většina médií si myslí, že se jednalo o výbuch zábavní pyrotechniky,” napsali vyšetřovatelé SIS v roce 1981. Podle dalších dokumentů policisté nad Lewisem drželi dohled také v roce 1986, kdy se Alžběta II. na Nový Zéland vrátila.
Lewis po zadržení v roce 1981 podle australského deníku The Sydney Morning Herald policistům řekl, že atentát plánoval s dalšími dvěma osobami, o kterých hovořil jako o Sněhulákovi a Ledním medvědovi. První jmenovaný měl podle policejních výslechů pomáhat Lewisovi ve vedení guerillové armády, zatímco druhá osoba stála za rozkazem terorizovat Dunedin.
Policie podle australského deníku vcelku rychle stanovila, že se jednalo o Lewisovy imaginární komplice. Přesto jím jmenovanou organizaci National Imperial Guerilla Army prověřila. Sám Lewis později přiznal, že jeho kolegové neexistují.
Christopher Lewis zemřel v roce 1997, kdy spáchal sebevraždu, zřejmě elektrickým proudem, ve vězeňské cele. O rok dříve byl obviněn z vraždy ženy v novozélandském Aucklandu a unesení jejího dítěte, které později nechal ležet v blízkosti nedalekého kostela. Obvinění ale odmítal. Za neúspěšný atentát na britskou královnu - či přesněji za nelegální držení zbraně - si na konci 80. let odseděl tři roky.
