Odtajněná data ukazují, jak covid začal porážet hygieniky

Proč se Česko stalo v boji s epidemií koronaviru průšvihářem Evropy? Odpověď částečně dávají dosud utajované dokumenty, které minulý týden zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví. Z nich mimo jiné vyplývá to, o čem se mluvilo už v průběhu září – hygienici nestíhali trasování.

K průlomu došlo na přelomu srpna a září. Ostatně to dokládají i data, která Seznam Zprávy už dříve získaly. Jako první přestala stačit tempu nákazy pražská hygiena. Přiznala to už 4. září její šéfka Zdeňka Jágrová.

Situace se ale skutečně zvrtla v druhém zářijovém týdnu. To dokládá každodenní report hlavní hygieničky Jarmily Rážové pro vládu a další nadřízené orgány. Ve středu 9. září hlavní hygienička hlásila, že u 30 procent případů v hlavním městě nebyl dohledán zdroj nákazy.

Stejná situace se pak opakuje i v dalších regionech, nejprve ve Středočeském a Jihomoravském kraji.

Kritická situace nastává 14 dní po nástupu dětí do škol.

Na to ostatně hlavní hygienička ve svých reportech rovněž upozorňovala. A dokládá to i případ ZŠ Na Výsluní v Brandýse nad Labem. Prvního pozitivního žáka netrasují hygienici, ale tak, jak to od začátku školního roku chodí, ředitel školy, a to 11. září. Středočeská hygiena sice okamžitě nařizuje karanténu, nákaza se ale už rozšířila, a tak je v tomto klastru o 12 dní později identifikováno 94 potvrzených případů covidu-19.

Přitom dohledávání kontaktů v rámci klastrů se už v létě ukázalo jako zcela zásadní krok ke zvládnutí epidemie, a to bylo ještě ve chvíli, kdy se denně řešily pouze nízké stovky denních přírůstků.

Jak rychle se koronavirus v létě šířil, ukazují případy známých i méně známých klastrů. Informace vychází z odtajněných zpráv Ministerstva zdravotnictví, hlavní hygieničky a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Spojení „Techtle Mechtle“ je už dnes v podstatě nešťastným synonymem pro epidemii koronaviru v Česku. Velmi dobře ale ukazuje v českých reáliích roli „superudálostí“, tedy akcí, po kterých se koronavirus masivně rozšíří. Takové momenty z první vlny koronavirové pandemie znalo Česko jen ze zahraničí.

Začátek příběhu je vcelku známý. V sobotu 11. července se v pražském klubu Techtle Mechtle konala narozeninová párty, které se zúčastnila i později pozitivně testovaná žena. Z úzkého okruhu 17 osob se nakazilo hned 15 z nich. Ke konci července ale hygienici registrovali více než 90 nakažených, kteří se akce přímo zúčastnili.

Problémem nebyla akce jako taková, ale šíření nákazy od účastníků k rodinným příslušníkům, přátelům i zcela neznámým lidem. Tak se koronavirus dostal do mládežnických týmů několika profesionálních fotbalových klubů. Nákazu si ale předávali dále i florbalisté. Dva z nich se zúčastnili přímo párty, další víkend hráli turnaj na Praze 8, kde nakazili minimálně jeden další tým.

To ale rozhodně nebylo všechno. Seznam Zprávy už na konci července popsaly případ vedoucí, která se v klubu Techtle Mechtle nakazila a koronavirus pak zanesla na tábor v jižních Čechách. Velmi podobný případ se pak opakoval ještě dvakrát. Nejprve se covid-19 stejným způsobem dostal na dětský tábor v Královéhradeckém kraji.

„Dne 22. 7. 2020 kontaktovala KHS vedoucí spolku s tím, že jí volali rodiče dvou sourozenců a sdělili, že jejich starší sourozenec je pozitivní. Byl přítomen akci v Techtle Mechtle, a to 11. 7. 2020,“ píše se v nedávno uveřejněném denním reportu ÚZIS. Na táboře bylo 48 dětí.

Dalším případem pak bylo sportovní soustředění na Kutnohorsku, které se konalo v týdnu po párty v Techtle Mechtle. Mezi převážně 92 dětí ho nevědomky zanesl jeden z přímých účastníků párty. Ten byl bezpříznakový a o tom, že je pozitivní, se dozvěděl až šest dní po skončení soustředění. Stihlo se tak nakazit 30 lidí.

Ze soustředění navíc koronavirus putoval dál a dostal se od kontaktů účastníků soustředění na tábor u Mladé Boleslavi a také v Poděbradech.

Je otázka, kolik takových akcí se hygienikům ještě nepodařilo dotrasovat. Celkem se v souvislosti s párty podařilo dosledovat zhruba 250 pozitivně testovaných. Akce v Techtle Mechtle tak přispěla k rozšíření koronaviru po Česku možná více, než se dalo v polovině července vůbec představit. Rozhodně však nešlo o ojedinělou letní událost, i když takového rozsahu už žádná jiná nedosáhla.

I Brno mělo své Techtle Mechtle, i když nešlo o tak masivní akci jako v případě hlavního města. Příběh začal na chatě v Jeseníkách. Tady se sešla skupina 19 mladých lidí. Byli mezi nimi i cizinci, kteří se do Čech dostali v rámci studijního programu Erasmus. Mezi nimi hygienici našli 10 pozitivních. Jeden z nich byl tanečníkem v brněnském tanečním klubu.

Jihomoravská krajská hygiena tak začala trasovat i kontakty tohoto člověka a přišla na to, že se nákaza rozšířila hned do čtyř takových podniků v Brně. Koronavirus se tak přenášel hlavně mezi studenty a pracovníky nadnárodních společností ve věku od 25 do 34 let.

Hygienici posléze v srpnu lokalizovali i samostatný klastr navázaný právě na tyto kluby. Koronavirus se dostal do komunity Ghaňanů žijících a pracujících v Brně. Celkem se mezi skupinou této národnosti nakazilo sedm lidí.

Vyjma barů, tanečních akcí nebo rodinných setkání se v létě koronavirus velmi rychle šířil i mezi sportovci, a to nejvíce v hokejových klubech. Takových týmů byly desítky a profesionální české soutěže se do podzimu prakticky kompletně promořily.

Už v červenci se ale mezi hokejisty v Česku koronavirus velmi rozšířil, a to v souvislosti s dětským letním kempem HC Slavie Praha. Toho se v Edenu zúčastnilo 68 lidí z celého Česka.

Pozitivní případy byly na základě tohoto klastru hlášené nejen v Praze, ale i na Vysočině a ve Středočeském, Libereckém, Ústeckém, Královéhradeckém a Plzeňském kraji.

Koronavirus tak zastavil i přípravu mužského A-týmu Slavie, kterému nezbylo nic jiného než zrušit úvodní přípravný zápas s Litoměřicemi. I ty měly shodou okolností s koronavirem problémy, musely kvůli nákaze jednoho ze zaměstnanců uzavřít dočasně halu. Shoda okolností to ale byla jen na první pohled. Na litoměřický stadion se totiž covid-19 dostal právě prostřednictvím rodinných kontaktů z letního kempu Slavie. Do karantény pak zamířila i část hokejistů minimálně z jednoho dalšího pražského klubu.

Celkem se po celém Česku nakazilo v tomto klastru více než 50 lidí, a to v době, kdy v zemi bylo pozitivně testováno jen 100 až 200 lidí denně.

Sport stál patrně i za prvními nákazami ve školách. Do karantény se dostalo například sportovní gymnázium v Kladně. Než skončil koronavirus v kabinetu středočeské školy, vzal to ale přes Liberec a Příbram. Právě v tamním volejbalovém klubu totiž hygienici vytrasovali počátek šíření v tomto klastru. Příbramský hráč se ale dozvěděl o své pozitivitě až 26. srpna. Mezitím však stihl i s celým týmem absolvovat turnaj v Liberci.

Tady se koronavirus rozšířil hned do pětice volejbalových klubů. Mezi nimi i do toho kladenského. A odtud už je to jen krůček na poradu pedagogů sportovního gymnázia.

„Dne 25. 8. 2020 proběhla porada pedagogů gymnázia. Mezi účastníky byla osoba, u které se příznaky onemocnění objevily ještě týž den ve večerních hodinách. Dne 26. 8. 2020 byla osoba pozitivně testována na covid-19. Po celou dobu porady bylo v uzavřené místnosti v kontaktu s nemocným dalších 54 osob,“ píše se ve zprávě hlavní hygieničky. Dohromady se v tomto volejbalovém klastru nakazilo 25 lidí.

Nebyla to ale jediná sportovní událost, která dala některým školám stopku ještě před 1. zářím. V ještě větším měřítku negativně zafungoval taneční tábor v Plzeňském kraji, kterého se zúčastnilo 260 lidí. Hygienici poslali do karantény kvůli nakaženým žákům na táboře třídy na gymnáziích v Berouně a Kladně a ve dvou základních školách tamtéž. Šlo dohromady asi o 180 lidí. V souvislosti s táborem a školami se posléze potvrdilo asi 50 pozitivních případů.

Zásadnější byla ale z pohledu šíření koronaviru při startu nového školního roku jiná akce, a to třídenní letní škola pro učitele ve Valašském Meziříčí. Nakažený lektor tam přednášel pro pedagogy z různých koutů Česka. Už tam se nakazila jedna pedagožka, která nevědomky zanesla nákazu do své školy na Benešovsku.

Mimo přímé účastníky ale tento lektor přednášel na konci prázdnin i v některých školách. Celé pedagogické sbory se tak dostaly do karantény a školy se na začátku září ani neotevřely. Seznam Zprávy už před startem školního roku informovaly o dvou takových školách, a to o ZŠ Nivnice a ZŠ Na Výsluní v Uherském Brodě.

„U nikoho z pracovníků školy se neprojevil žádný příznak onemocnění a nebyl ani pozitivně testován. Krajská hygienická stanice nám ale z preventivních důvodů nařídila karanténu,“ řekla před časem Seznam Zprávám ředitelka ZŠ Na Výsluní v Uherském Brodě Dagmar Bistrá.

I další školy se dostaly do stejných problémů, podle hygieniků šlo ještě minimálně o dvě, a to o gymnázium ve Zlíně a základní školu na Vsetínsku.

Mimo Techtle Mechtle byly dalším podstatným ohniskem koronaviru také Františkovy Lázně. S tím ale starosta města Jan Kuchař nesouhlasí. Podle něj se akorát návštěvníci více než jinde testovali.

„Je pravidlo, a to nejen kvůli koronaviru, že v případě onemocnění se ukončuje léčba a posílá se domů. Takže kdokoliv sem přijel třeba v neděli a v úterý jel domů, byl označený, že se nakazil ve Františkových Lázních. Ale padesát procent přijíždí hromadnou dopravou,“ uvedl v polovině září pro Seznam Zprávy Kuchař.

Ani hygienici nenašli konkrétní místo, kde by se nákaza šířila. Od začátku srpna zkrátka přibývaly případy lidí, kteří byli pozitivně testováni.

„Mezi nemocnými nebyla zjištěna epidemiologická souvislost značící na jeden společný zdroj nákazy,“ napsala ve své zprávě 15. září hlavní hygienička.

Čísla jsou ale jasná. Do omezení lázeňské péče na konci října se podle hygieniků objevilo ve městě asi 350 pozitivních případů spojených s lázeňskými zařízeními.

Jejich trasování napříč kraji ale připadlo především na září, kdy hygienické stanice už povětšinou nestačily hledat zdroj nákazy u nejrůznějších ohnisek. Přesto i s Františkovými Lázněmi je několik dalších klastrů spojeno. A opět jde o školy. Koronavirus se z lázní dostal do jedné základní školy na Lounsku a také základní umělecké školy v Ústí nad Labem. Kvůli rizikovým kontaktům jednoho hudebníka se pak musel do karantény přemístit i orchestr Severočeského divadla opery a baletu a Severočeská filharmonie Teplice.

Na příkladech letních klastrů je tak možné částečně ukázat, proč vláda musela přistoupit v polovině října k tak razantním opatřením a mimo jiné také uzavřít školy. Hygieny nezvládly v září trasovat, a tak se koronavirus nevyhnutelně rozšířil všude, kde nebyla dodržována nebo se ani nedala dodržovat striktní hygienická opatření.