Odsun po asijsku. Bangladéš pošle uprchlíky na odlehlý ostrov

Asi tisíc příslušníků rohingské menšiny čeká v příštích několika dnech přesun na ostrov Bhasan Čár. Na začátku prosince jich na ostrov v rámci první fáze jejich přesunu dorazilo přes 1600, informovala agentura Reuters.

„Nejprve je přesuneme do přístavu Čitagong a poté na ostrov Bhasan Čár. Záleží na přílivu,“ řekl podle Reuters jeden z úředníků. Zástupce bangladéšského vládního úředníka odpovědného za situaci uprchlíků Mohammed Shamsud Douza dodal, že jejich přemístění je dobrovolné.

Bangladéš podle něj přestěhuje pouze ty uprchlíky, kteří jsou tomu nakloněni. Díky přesunutí části uprchlíku na Bhasan Čár se má zlepšit situace v uprchlických táborech, v nichž žije více než milion Rohingů a které jsou kvůli tomu přeplněné. Uprchlíci a humanitární pracovníci však podle Reuters tvrdí, že někteří Rohingové se na ostrov, který vznikl teprve před necelými dvěma desítkami let nahromaděním usazenin z řeky Meghna, stěhují z donucení.

„Bangladéš požádal o pomoc 22 nevládních organizací, které budou Rohingům na ostrově Bhasan Čár po celý rok poskytovat jídlo a další základní potřeby,“ uvedl Abdullah Al Mamun Chowdhury, projektový ředitel města na ostrově, které nechala bangladéšská vláda pro uprchlíky přesunuté na ostrov vybudovat. Jedna z největších a nejvýznamnějších nevládních organizací Caritas Bangladesh však uvedla, že na ostrově nebude kvůli nedostatku finančních prostředků schopna potřeby pro uprchlíky zajistit, některé další nevládní organizace může čekat podobný osud.

Rohingové jsou muslimská menšina z převážně buddhistické Barmy, kde čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 000 jich v roce 2017 po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou prchlo do sousedního Bangladéše. Přidali se tak ke zhruba 200 000 dalším Rohingům, které tam vyhnaly předchozí vlny násilí. Příval uprchlíků vedl bangladéšské úřady k výstavbě táborů, které jsou však přeplněné a panují v nich špatné podmínky.

Ostrovu Bhasan Čár místní rovněž přezdívají Thengar Čár. V monzunovém období od června do září bývá pravidelně zatopen, takže lidé z oblasti ho považují za neobyvatelný. Bangladéšská armáda na něm vybudovala domy pro zhruba 100 000 Rohingů, nemocnice či mešity a postavila i třímetrovou hráz, která je má chránit před záplavami.

Organizace spojených národů (OSN) však uvedla, že ji Bangladéš neumožnil provést technické a bezpečnostní posouzení ostrova a v přesunu uprchlíků se tak nijak neangažuje. Pozici OSN v prohlášení pro web Devex potvrdila Louise Donovanová z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Ta rovněž dodala, že UNHCR „se snaží získat přístup k rohingským uprchlíkům na ostrově Bhasan Čár“, aby lépe pochopil jejich potřeby a posoudil podmínky pro život na ostrově.

Bangladéšský ministr zahraničí Abdul Momen na začátku tohoto měsíce agentuře Reuters řekl, že OSN by měla nejprve ověřit, jak příznivé je prostředí v barmském státě Rakhine pro návrat uprchlíků, až poté by OSN měla provést posouzení Bhasan Čáru. Uprchlíci se však podle agentury Reuters příliš bojí dalšího násilí a do Barmy se vrátit nechtějí. Několik pokusů o repatriaci uprchlíků tak v minulosti selhalo.