Článek
Souvisí to však i s tím, že stavy těchto druhů zvířat byly loni na jaře nejvyšší za pět let. Aby nehrozilo, že okusem extrémně poničí mladé sazenice a stromky, je potřeba stavy důsledně regulovat. Po předchozích letech intenzivního odlovu divočáků naopak zastřelili myslivci těchto zvířat nejméně za pět let.
Nejvíce zastřelili myslivci srnčí zvěře, a to přes 13 500 kusů, přičemž přes 13 tisíc se počty dostaly teprve o rok dříve. Jelenů, daňků a muflonů bylo dohromady uloveno zhruba 5300, o pět let dříve to bylo zhruba 3700. Kvůli těmto zvířatům musí lesníci často stavět oplocenky, což je jediná stoprocentní ochrana před okusem sazenic a mladých stromků.
Jak však upozorňují lesníci, sazenicím škodí i podrývání země divočáky, když hledají potravu. Kořeny ještě nejsou zdaleka tak hluboké a vyvinuté, aby podrývání přežily. Nicméně důsledným odlovem v předchozích letech se podařilo stavy na jižní Moravě snížit. Zatímco na jaře roku 2016 jich bylo 4156 kusů, loni na jaře 3761.
Statistický úřad eviduje i stavy zajíců, které byly loni na jaře za pět let nejvyšší a dosáhly hodnoty přes 47 tisíc kusů, zastřelených jich bylo loni přes 12 tisíc. Stabilní jsou stavy bažantů, které se pohybují okolo 45 tisíc. Jejich lov však loni výrazně poklesl na 69 tisíc, zatímco v předchozích letech se pohyboval kolem 100 tisíc kusů.
Lesníci si také všimli změn v chování divoké zvěře v důsledku úhynu lesů. „Vykácením velkých ploch ztratila své přirozené úkryty a současně byla velmi často plašena a stresována masivní návštěvností lesů v období covidové pandemie. Zvěř tak ztratila během krátké doby své pastevní cykly a přirozené biorytmy,“ řekla mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová.
