Hlavní obsah

Odstraňování následků těžby v dole Rožná do loňska stálo 148 milionů korun

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Odstraňování následků těžby uranu v dole Rožná na Žďársku během tří let od jejího ukončení stálo 148,5 milionu korun. Sanace podle předpokladu státního podniku Diamo potrvá do roku 2035.

Článek

Její postup bude záviset na fungování podzemního výzkumného pracoviště Bukov, které nechala v části zavřeného dolu vyrazit Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Vyplývá to z vyjádření podniku Diamo, které tento týden ČTK poskytla Lenka Rychtaříková z jeho odboru komunikace.

„Náklady na zahlazování následků hornické činnosti se na dole Rožná budou v příštím období pohybovat v řádu jednotek milionů korun v závislosti na tom, jak dlouho a v jakém rozsahu budou probíhat výzkumné práce,“ uvedl podnik Diamo.

V Rožné skončila komerční těžba uranové rudy v prosinci 2016. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, byl podle podniku po 60 letech dotěžený. Symbolickým ceremoniálem se horníci s těžbou rozloučili 27. dubna 2017. Těžební závod Geam spadající pod Diamo v té době uvedl, že zaměstnává přes 500 lidí, rok předtím z něj postupně odešlo asi 300 pracovníků.

Zavření dolu nezpůsobilo v okolních vsích větší otřes, i díky rozvoji průmyslové zóny nedaleké Bystřice nad Pernštejnem. „Z lidí, co skončili na uranu, si, kdo měl zájem, v brzké době našel nějaké zaměstnání,“ řekl starosta Dolní Rožínky Zdeněk Horák. Geam sídlící v Dolní Rožínce podle Horáka pořád patří mezi největší zaměstnavatele v regionu.

Závod letos v březnu zaměstnával 464 lidí, věnuje se více činnostem. Podle údajů na webu má i středisko dopravy, stavební úsek a strojní výrobu.

Výzkumné pracoviště nechala správa úložišť v části dolu vyrazit kvůli experimentům v souvislosti s chystanou stavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v Česku. Důl je spravovaný tak, aby umožňoval provoz tohoto pracoviště, včetně odčerpávání a čištění důlní vody. Některé objekty v povrchovém důlním areálu byly v minulých dvou letech odstraněné, další budou zbourané, až je nebude potřebovat pracoviště Bukov, uvedl podnik.

Důlní patra zasahují víc než kilometr pod povrch, výzkumné pracoviště je v hloubce 550 metrů. Podle starosty obce Rožná Libora Pokorného se plánuje, že by se nejspodnější části dolu od příštího roku měly začít pomalu zatápět vodou. „Jsme rádi, že jsme se domluvili s vedením Geamu, že projekt na postupné zatápění je nastavený tak, aby se výrazně nedotkl vodoteče v naší oblasti,“ řekl Pokorný. Podotkl, že kdyby se voda z dolu přestala čerpat a čistit, mohly by toky pod ním zůstat na suchu.

Část chemické úpravny Geamu, která sloužila k úpravě uranové rudy, je podle státního podniku zakonzervovaná. Slouží části tohoto provozu určené například k čištění vody z dolu a odkališť. Rozloha odkališť se v posledních třech letech nezměnila, v blízké budoucnosti Diamo s jejich uzavíráním nepočítá. Odkaliště K I má rozlohu 64,5 hektaru, z níž je vodní plocha asi 22 hektarů, odkaliště K II zabírá 27,4 hektaru, voda tam je asi na šesti hektarech.

Doporučované