Článek
Rezoluce, kterou EP schválil ve čtvrtek odpoledne, žádá přijetí sankcí vůči Rusku, zastavení projektů jako Nord Stream 2 a vyloučení ruského Rosatomu v tendrech na energetické projekty na unijním území. Europoslanci se postavili také za koordinované vyhošťování ruských diplomatů ze zemí EU a za to, aby Ruská federace odškodnila rodiny Čechů zabitých ve Vrběticích.
Ze schválené rezoluce EP (článek 17):
(EP) odsuzuje skutečnost, že příslušníci ruských zpravodajských služeb stojí za výbuchem zbrojního skladu ve Vrběticích v České republice, a dopustili se tak činu, který narušuje českou svrchovanost a představuje neakceptovatelný nepřátelský akt; ostře se ohrazuje proti činům, jejichž účelem je destabilizovat a ohrozit členské státy EU, a vyzývá Rusko, aby veškeré takové aktivity ukončilo, pohnalo viníky k odpovědnosti a odškodnilo rodiny občanů, kteří při útoku v roce 2014 zemřeli; zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby v případě odvetných opatření vůči České republice nebo jakémukoli jinému členskému státu EU přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí; vyjadřuje upřímnou solidaritu s občany i orgány České republiky v souvislosti s útokem, jež Rusko provedlo na území EU, a s neopodstatněným a nepřiměřeným vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z Ruska; podporuje rozhodnutí českých orgánů vyrovnat počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a českého velvyslanectví v Rusku, odsuzuje následné výhrůžky Ruské federace adresované České republice a oceňuje veškeré projevy podpory a solidarity ze strany celé řady vlád členských států EU a všechny dosud nabídnuté diplomatické služby; vyzývá členské státy EU, aby po vzoru případu Skripal přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů.
Europarlament nereaguje pouze na Vrbětice, ale i na tenzi na ukrajinsko-ruské hranici a na případ ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Ze schválené rezoluce EP (článek 9):
(EP) požaduje, aby EU snížila svou závislost na ruské energii, a naléhavě proto vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom.
Pro rezoluci hlasovali lidovci, liberálové, socialisté, konzervativci i Zelení. Zástupci těchto frakcí se v rámci středeční diskuze v europarlamentu ostře vymezovali vůči ruské agresi. Proti byli členové nacionalistické pravice a krajní levice. Ti prosazovali mírnější přístup k Rusku a v projevech argumentovali nedostatkem důkazů.
Ze schválené rezoluce EP (článek 18):
(EP) odsuzuje propagandu a dezinformace v ruském tisku a jejich nepřátelské šíření v EU, stejně jako činnost ruských trollích farem, zejména těch, které v současné době vedou pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami; odsuzuje kybernetické útoky na strategické instituce české státní správy, k nimž dochází v souvislosti s ruskou vojenskou špionáží.
Diskuze se ve středu účastnil i vysoký představitel Josep Borrell, který však europoslance upozornil, že tvrdší postoj k Rusku může Unie zastat pouze ve chvíli, kdy na tom bude shoda všech členských států. V tom je ale podle Borrella problém.
O diskusi v EP jsme psali tady:
Příkladem „problémového státu“ je Maďarsko. To například v deklaraci zemí Visegrádské čtyřky (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska) neschválilo původní a tvrdší znění textu, kde byla výzva k ukončení výstavby plynovodu Nord Stream 2. Maďarsko se stavělo na stranu zemí, které chtějí mírnější reakci Rusku i ve vyjádření Josepa Borrela minulý týden.
O vztahu Maďarska s Ruskem jsme psali zde:
Vedle rezoluce celého europarlamentu se desítky europoslanců dohodly na společné výzvě šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi. Chtějí po něm, aby vyhostil část ruských diplomatů z ambasády v Bruselu. Iniciátor tohoto kroku je estonský europoslanec Riho Terras.
