Článek
Zatímco před minulými volbami do Poslanecké sněmovny byla ODS se svým programem největším strašákem ekologických aktivistů, letos patří k těm nejlepším.
V koalici s TOP 09 a KDU-ČSL se z občanských demokratů stali ochránci životního prostředí s konkrétními nápady, jak toho dosáhnout.
Vyplynulo to z analýzy předvolebních programů, které provedli odborníci z ekologických organizací.
Uhlíková neutralita, změna přístupu k zemědělské půdě, rozvoj obnovitelných zdrojů, ozdravení českých lesů i způsoby nakládání s odpady. To je část témat, která v předvolebních programech posuzovali. Ve srovnání programů nepřekvapivě zvítězili Zelení s Piráty a Starosty v závěsu.
Naopak v plánech týkajících se životního prostředí si hodně pohoršilo hnutí ANO. Premiérova strana se podle ekologů vyhýbá konkrétním řešením, aby si nenaštvala některé voliče. Populistické strany zůstávají v otázce ekologie tradičně na chvostu. Nové hnutí Přísaha pak tápe.
„V roce 2017 byli nejhorší ODS a Svobodní. Slabé tehdy bylo i hnutí STAN, které se letos zlepšilo. Zlepšila se i ČSSD,“ popsal ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
Program versus rétorika
U hnutí ANO odborníci na životní prostředí upozorňují na rozpory mezi jeho programem a jeho rétorikou. Příkladem je třeba obecně příklon ke klimatické politice. „Hnutí ANO podporuje plnění závazků, ale rétorikou se blíží k SPD či Trikolóře, kteří hovoří o klimatickém šílenství a klimatické politice odporují,“ upozornil Jiří Koželouh z hnutí Duha.
„Je vidět že PRově vědí, že je potřeba věci ze životního prostředí říkat, ale zároveň se vyhýbají tomu, aby řekli, jak to udělají,“ upozornil Vondrouš.
Některé návrhy, se kterými ANO přichází, mohou být podle ekologů kontraproduktivní. Příkladem je třeba slib vysadit 350 milionů stromů.
„Samo o sobě to vypadá jako pozitivní věc, ale pokud tady chceme zdravé lesy, potřebujeme jim nechat primárně čas na přirozenou obnovu. Pokud by se vysazování dřevin dělalo tak masivním způsobem, znamenalo by to spíš negativní dopad. Jinak v programu k lesům nic jiného není, neříkají, co by se vysazovalo, kde a podobně,“ zhodnotil Koželouh.
Vondrouš zároveň upozornil na fakt, že oproti dřívějším volbám strany většinou na předních místech kandidátek nenabízejí věrohodné osobnosti z oblasti ochrany životního prostředí. „Přitom právě ty by mohly být zárukou, že hned po volbách nebudou sliby zapomenuty,“ uvedl.
Strany se neshodnou třeba na konci těžby uhlí. Zatímco ekologicky orientované strany souhlasí s ukončením k roku 2038, zejména populisté jsou naopak proti. Nejvýrazněji proti se postavila koalice Trikolóry, která navrhuje dotěžení zásob uhlí. „To je úplný krok zpátky,“ okomentoval Koželouh, který má v hnutí Duha na starost energetický program.
Anketa
Komunisté pak navrhují odklad termínu. Nejasně se podle ekologů vyjadřují třeba i Spolu, SPD a Přísaha, u kterých je vidět, že s odklonem od uhlí sice počítají, ale nenavrhují konkrétní termín. „Konkrétní kroky, jak zajistit konec uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů ale v programech chybí. Ty bude muset představit nová vláda,“ podotkl Lukáš Hrábek z organizace Greenpeace.
Naopak strany se veskrze shodnou v tématu jaderné energetiky, u níž jsou proti jenom Zelení. Ostatní dostavbu Dukovan podporují. Názorem lehce vybočují jen KSČM a SPD, kteří jsou proti vyloučení Ruska a Číny z tendru.
Programy stran a hnutí analyzovali odborníci z hnutí Duha a asociací ekologických organizací Zelený kruh. Srovnali také posun stran v ekologickém myšlení oproti kampaním v letech 2013 a 2017, ale i proti programovým prohlášením z let 2014 a 2018.
Ekologické organizace se zaměřily na 14 zásadních problémů a výzev spojených s životním prostředím a změnou klimatu. Stranám pak poslali 30 doplňujících otázek. Na ty však všechny partaje neodpověděly. Bez odpovědi anketu nechalo hnutí ANO, komunisté a koalice Trikolóry se Soukromníky a Svobodnými. Koalice Spolu odpověděla jen na osm otázek, v ostatních odkázala na svůj program.
