Článek
Absolutní většinu svého výkonu stojí k publiku zády. Čelem se otočí až na konci produkce. To je úděl dirigenta. Jedním z těch nejslibnějších mužů s taktovkou, co se mladé generace v České republice týče, je Robert Kružík, čerstvý šéfdirigent zlínské filharmonie. A také host nejnovějšího dílu Ušáku.
Na první laický pohled vypadá profese dirigenta jako nikterak náročná práce. Typické pohyby rukou, tak známé z mnoha filmů, a pak úklona po závěrečných tónech. Jenže zdání klame. Robert sám vypráví o tom, co všechno předchází první zkoušce s orchestrem. Zajímá se o to, v jaké historické době psal skladatel to či ono dílo, jak na tom byl po psychické stránce, zda prožíval radostné životní období, nebo se naopak trápil. Interesují ho i širší souvislosti zasazené do příslušného časového rámce. Teprve potom přichází doba pečlivého zkoumání partitury a samotné práce s koncertním tělesem.
Určitě není jednoduché šéfovat skupině o počtu třeba 80 lidí. Robert Kružík se nebojí v tomto ohledu připodobnit svou profesi k práci fotbalového trenéra. Musíte svůj tým vyladit při trénincích – rozuměj při zkouškách – tak, aby v určený čas podal maximální možný výkon.
Sám výborný hráč na violoncello se dokáže vžít do pocitů hráčů, což mu velmi prospívá v dirigentském výkonu. I nervozitu cítí do jisté míry odlišnou jako interpret a jako dirigent. Hodně to souvisí s odpovědností. Hráč je zodpovědný toliko za svůj vlastní výkon, dirigent za úspěch celku. Na rozdíl od zmíněného fotbalového kouče už při koncertě nemůže nic měnit, všechno musí klapat od první do poslední vteřiny.
Možná to nevypadá, ale dirigentská profese s sebou může nést i nutnost starat se o své tělo. Robert Kružík říká, že oddirigovat tříhodinovou operu se rovná práci při vykládce vagonů. Proto není od věci pravidelně cvičit nebo chodit k fyzioterapeutovi. Kondice je důležitá, protože kariéra dirigenta bývá dlouhá – jde o desítky let – a nikdo nechce v nejlepších letech zápolit s bolestmi.
Nedílnou složkou dirigentského řemesla je psychologie. Ne každý zpěvák nebo hráč je schopen přijmout kritiku nebo výtku jen tak na první dobrou. Přístup musí být individuální. S někým se dá mluvit na rovinu a nahlas, další zase potřebuje tiché našlapování a spíše pohlazení, třetí je zase poněkud sebestředný a afektovaný. Někdy jde o složitý rébus. Když se k tomu přidá fakt, že Robert už dirigoval nejen členy své rodiny, ale i celou řadu spolužáků, dalo by se říci, že je zralý na doktorát z psychologie. A pozor, v Ušáku se můžete dozvědět i to, jaké to je dirigovat vlastní manželku…
Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každé úterý v 10:00.
