Článek
Proč je podle vás rozklad očkování nebezpečný?
Smyslem očkování je chránit ty nejzranitelnější, tedy poskytnout jim ochranu v době, kdy pro ně mohou být jednotlivé infekční choroby nejnebezpečnější. Český očkovací kalendář se v tomto ohledu nijak dramaticky neliší od očkovacích kalendářů v jiných zemích. Ve chvíli, kdy se rodiče rozhodnou očkování „upravit“, zbytečně riskují, že jejich dítě onemocní některou z chorob, kterým jsme schopni spolehlivě předcházet očkováním. Infekční nemoci nezmizely a stále pro nás znamenají riziko, jen si ho kvůli tomu, že se osobně nesetkáváme s tím, jak infekce ničí lidské životy, nepřipouštíme.
Jaké liché argumenty nejčastěji používají odpůrci očkování či právě ti, kteří jsou pro rozklad očkování?
Běžné je, že zpochybňují závažnost onemocnění, proti kterým se očkuje, mimo jiné argumentují tím, že jde o „běžná dětská onemocnění“, která je pro děti lepší si prodělat, než proti nim být očkovaní. Zcela pak pomíjí skutečnost, že jde o infekce, které běžně provázely vážné komplikace včetně úmrtí. Tuto osobní zkušenost, kterou měly generace před námi, jsme, bohudík, ztratili, a tak si můžeme dovolit luxus v podobě odmítání očkování. Ztratili jsme strach z infekčních chorob, a o to více se bojíme očkování. Konkrétním důsledkem zlehčování závažnosti spalniček je to, že máme v celé Evropě zpátky epidemii onemocnění, které mohlo být v roce 2020 zcela vymýcené. Běžně odpůrci očkování, včetně hnutí Rozalio, odmítají očkování proti HPV, například s tím, že vakcína má způsobovat neplodnost a vážné neurologické postižení, realita je pak taková, že ženy zbytečně umírají na rakovinu děložního čípku, které lze předejít právě očkováním.
Ludmila Hamplová.
U toho výčet ale nekončí…
Další běžnou strategií je, že odpůrci očkování prakticky libovolné zdravotní problémy, které přicházejí po očkování, dávají za vinu právě vakcinaci bez ohledu na to, že souvislost je pouze časová, nikoliv příčinná. Očkování tak vidí jako příčinu autismu, autoimunitních onemocnění, ADHD a dalších neurovývojových poruch, onkologických onemocnění… a to bez ohledu na to, že jde o téma velmi pečlivě sledované a zkoumané a tyto možné souvislosti byly opakovaně řadou vědeckých studií vyvráceny. Právě Rozalio tím, že sdílí velmi emotivní příběhy rodin, které jsou přesvědčené o tom, že zdravotní problémy jejich dětí způsobilo právě očkování, toto přesvědčení ještě více posilují. Není divu, že pak další rodiče, kteří narážejí na velké množství zpráv o škodlivosti očkování, vakcinaci odmítají. Nikdo přece nechce, aby právě jeho dítě bylo nemocné, a udělá cokoliv, aby se vážným zdravotním problémům vyhnulo. Argumentem odpůrců očkování je to, že „jen nabízejí názor“. Jistě, mají právo na alternativní názory, ale už nemají právo na alternativní fakta. Velkým argumentačním balíkem pak je seznam toho, co všechno vakcíny obsahují, včetně údajně koňské moči či potracených plodů nebo obrovských dávek toxických látek.
Nová epizoda publicistického pořadu redaktorky Šárky Kabátové s názvem My, (ne)očkující.Video: Šárka Kabátová, Seznam Zprávy
Zmínila jste spolek Rozalio. Jakou roli podle vás sehrává spolek v české antivaxx komunitě?
Fungují jako platforma pro sdílení různých „alternativních“ pohledů na svět včetně vyložených dezinformací, nátlaková skupina, která se systematicky snaží ovlivňovat české politiky a političky a tak tlačit změny legislativy směrem k většímu rozvolnění a zdobrovolnění očkování, a současně také jako prostor, který dává mnoha váhavým rodičům pocit sounáležitosti a přináší pro ně srozumitelnou formou informace o očkování. Na rozdíl od státních institucí, které mají očkování ve svém popisu práce, jsou velmi aktivní na sociálních sítích, věnují se besedám s rodiči po celém Česku a odpovídají na jejich otázky. Jednoduše řečeno tam, kde stát vyklidil pole, úspěšně získali prostor odpůrci očkování. A rodiče, kteří jsou nejistí a přirozeně cítí strach o své děti, snadněji uvěří i zcela zavádějícím informacím, pokud jsou jim podány srozumitelně, a současně mají pocit, že konečně našli někoho, kdo je ochotný odpovídat na jejich otázky a rozumí jejich obavám.
Teď se například Rozalio snaží omezit očkování kvůli přítomnosti koronaviru.
To je mimochodem zcela mimo doporučení nejen České vakcinologické společnosti ČLS JEP, ale také třeba amerického úřadu Centers for Disease Control and Prevention. Reálným důsledkem pak mohou být další zbytečná ohniska ostatních infekčních chorob, které se nám daří držet pod kontrolou. Proti bezdůvodnému odkládání očkování s argumenty typu, že dítě je zdravé, ordinace funguje, má oddělené ordinační hodiny pro zdravé i nemocné - varuje i Světová zdravotnická organizace. Rozalio také vyvíjí tlak na rozvolnění očkovacího kalendáře. Kvůli jejich lobbingu se podařilo do poslaneckého návrhu zákona dostat zrušení požadavku na očkování proti žloutence typu B před vstupem do mateřské školy. Nicméně Senát tento návrh vrátil zpět do sněmovny. Jen na okraj, požadavek na zrušení povinného plošného očkování proti žloutence typu B je v rozporu s doporučením WHO. Právě žloutenka typu B je jedna z nemocí, které by bylo možné zcela vymýtit.
Mezi odpůrci očkování stále panuje víra v teorii, že očkování způsobuje autismus. Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem přitom pochází z již dávno stažené, záměrně klamavé studie Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Proč myslíte, že tímto někteří odpůrci stále argumentují?
Nijak se nezlobím na rodiče, kteří pečují o děti s poruchami autistického spektra a hledají cokoliv, co jim přinese vysvětlení jejich náročné situace. Právě tito rodiče jsou často přesvědčení, že očkování je viníkem, a navzájem se v tomto přesvědčení podporují. Právě tyto emotivní lidské příběhy jsou pak pro řadu rodičů mnohem srozumitelnější než závěry rozsáhlých vědeckých studií a analýz, které opakovaně prokázaly, že mezi vznikem autismu a očkováním neexistuje souvislost. Problém je, že těžké situace rodičů zneužívají nejrůznější šarlatáni, kteří prodávají různé magické rituály či procedury. Běžně je vystraší tím, co všechno očkování způsobí, následně nabídnou třeba „detoxikaci po očkování“, ta pochopitelně „funguje“, protože naprostá většina dětí zvládne očkování bez větších problémů, a tak si vytváří spokojenou klientelu.
Kolik případů negativních reakcí v přímé souvislosti s očkováním Česko vlastně zaznamenalo?
Státní ústav pro kontrolu léčiv, tedy úřad zodpovědný za schvalování, účinnost a bezpečnost léčivých přípravků včetně vakcín, průběžně eviduje hlášení na podezření nežádoucích účinků očkovacích látek. V roce 2018 SÚKL evidoval 815 hlášení, která sama o sobě ještě neznamenají, že jde o prokázanou kauzální souvislost mezi podáním očkovací látky a vznikem zdravotního problému. Současně část podezření na možné nežádoucí účinky nemusí být hlášena. Pro lepší představu, ročně je u nás aplikováno několik milionů dávek očkovacích látek. Tedy nežádoucí účinky vakcín jsou velmi vzácné, nicméně existují a je třeba s nimi počítat. Automaticky to ale neznamená, že pokud se objeví nějaké problémy po očkování, je vakcinace jejich příčinou. Každý má však právo hlásit i své podezření.
Jaká je metodika při zpracovávání těchto informací?
Všechna nahlášená podezření na nežádoucí účinky SÚKL dále hodnotí a teprve po shromáždění a zhodnocení dalších souvisejících údajů může zpravidla potvrdit či vyloučit, zda hlášení skutečně popisuje nežádoucí účinek léčivého přípravku. Souhrnně řečeno, počet hlášení, která SÚKL přijal, se vůbec nerovná počtu skutečných nežádoucích účinků léčby či očkování. Vůbec nejčastěji byla hlášená zvýšená teplota, horečka, lokální reakce v místě vpichu jako je otok, bolest či svědění, dále pláč, průjem či nechutenství, mrzutost a neklid, nebo třeba potíže se spánkem. Vakcíny jsou pak v tomto ohledu hodnoceny ještě přísněji než ostatní léčivé přípravky.
Jak to v praxi funguje?
Samotné očkovací látky procházejí ještě před tím, než budou plošně používány, velmi přísným hodnocením v podobě klinického testování. Současně jsou vakcíny stejně jako ostatní léky sledovány i poté, co se začnou používat v běžné praxi. Například se zpětně řeší, zda v případě, že bylo nahlášeno podezření na narušení psychomotorického vývoje, takových hlášení bylo v roce 2018 v souvislosti s podáním hexavakcíny 21, nejde o zkreslení možnými vrozenými neurologickými poruchami, které se projevovaly již před podáním očkování, ale po očkování mohly být chybně nahlášeny jako nežádoucí účinek podané vakcíny. SÚKL také v tomto ohledu uvádí, že velké množství nahlášených případů neviděli či nepotvrdili dětští lékaři. Český úřad tak jedná podobně jako European Medicines Agency, který je zodpovědný za bezpečnost léků i vakcín v celé EU. Smyslem zkoumání těchto hlášení je zjistit, zda jsou problémy způsobeny očkováním či nikoliv. A také případně včas zasáhnout.
Jak konkrétně?
V praxi by to znamenalo například stažení určité šarže vakcíny. Zpětně jsou také údaje o hlášení podezření nežádoucích účinků, jak za Česko, tak za celou EU, veřejně dostupné. Nejde tedy o nijak tajné informace.
