Článek
Zájem o očkování proti onemocnění covid-19 mají podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR přibližně tři pětiny dotazovaných (59 %). V porovnání s předchozím průzkumem z letošního února zůstal zájem stejný.
O průzkumech
Aktuální průzkum provádělo CVVM v době od 26. března do 15. dubna 2021 v rámci projektu Naše společnost. Za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median. Zúčastnilo se ho 1 025 obyvatel ČR starších 18 let.
Předchozí průzkum se konal v první polovině února a týkal se postojů veřejnosti k očkování obecně i v souvislosti se současným očkováním proti onemocnění covid-19. Provádělo jej opět CVVM v rámci projektu Naše společnost. Zúčastnilo se ho 1 035 obyvatel ČR starších 18 let.
Posun lze oproti tomu sledovat u lidí, kteří očkování odmítají. Proti se nyní staví 26 procent lidí, zatímco při únorovém průzkumu ještě vakcinaci odmítalo 33 procent dotázaných. Zhruba deset procent dotázaných pak uvedlo, že už očkování podstoupilo, což odpovídá celkové situaci v době průzkumu.
Větší ochotu k očkování projevují lidé s alespoň středoškolským vzděláním s maturitou nebo lidé ve vyšším věku, kteří patří ke skupinám ohroženým vážným průběhem covidu-19. Naopak méně ochotní nechat se očkovat jsou lidé s nižším dosaženým vzděláním.
„Z hlediska současné vzdělanostní struktury ČR se jedná především o lidi se středním vzděláním bez maturity či vyučené. U lidí se základním vzděláním tato tendence není tolik patrná, jelikož lidé se základním vzděláním jsou největším podílem ve věkové skupině starších 70 let,“ uvádějí výzkumníci v tiskové zprávě.
Z průzkumu dále vyplynulo, že zájem o očkování se liší také podle socioekonomického statusu a postavení na trhu práce. Vyšší ochotu k očkování mají lidé s vyšším socioekonomickým statusem, například podnikatelé, vedoucí a odborní zaměstnanci. Méně se pak chtějí očkovat lidé ze skupin s nižším statusem, jako jsou nekvalifikovaní či kvalifikovaní dělníci a řemeslníci.
Téměř 70 procent chce mít možnost si vakcínu vybrat
Z lidí, kteří ještě nebyli očkováni a vakcínu chtějí, by si 68 procent chtělo vybrat konkrétní očkovací látku. Z nich by si největší podíl dotázaných – 58 procent – vybral látku firem Pfizer/BioNTech.
Naopak negativně se nejvíce lidí staví k ruské vakcíně Sputnik V, jejíž použití zatím neschválila Evropská léková agentura (EMA) ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Z Čechů, kteří se chtějí nechat očkovat a vakcínu si chtějí vybrat, odmítá Sputnik V celkem 60 procent.
Průběh očkování hodnotí lidé spíše negativně
Navzdory kladnému postoji většiny lidí k očkování hodnotí velká část Čechů postup vakcinace kriticky. Dosavadní průběh očkování proti covidu-19, tedy jeho rychlost, organizaci či dostupnost potřebných informací, pozitivně hodnotí pouze 15 procent dotázaných, zatímco negativně 52 procent.
Oproti předchozímu průzkumu CVVM ale kladných hodnocení přibylo a záporných ubylo. V únoru považovalo průběh vakcinace za dobrý jen deset procent lidí a za špatný 63 procent.
„Kritičtěji se k dosavadnímu průběhu očkování staví lidé, kteří méně důvěřují vládě, a ti, kteří považují ekonomickou situaci v ČR za špatnou,“ shrnují autoři průzkumu.
Naopak lidé v nejstarších věkových skupinách, kteří už měli zkušenosti s procesem očkování, hodnotili postup vakcinace výrazně pozitivněji než ostatní. Například ve skupině lidí starších 80 let hodnotilo očkování kladně 60 procent dotázaných.
Očkování proti onemocnění covid-19 v Česku probíhá již více než čtyři měsíce, za tu dobu bylo podáno více než 3,8 milionu dávek vakcín. Ukončené očkování má v současné době zhruba 10 procent populace.
Zatím stále probíhá první fáze očkování, ve které mají přednost nejrizikovější a prioritní skupiny obyvatel. Druhá fáze očkování, tedy zpřístupnění vakcín všem lidem starším šestnácti let, by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) měla začít v červnu. Termín zatím není oficiální.
