Článek
Z 13 374 nově nakažených bylo 8 790 neočkovaných, méně než třetina (4 121) čtvrtečních pozitivních naopak mělo ukončený vakcinační proces. Tomuto stavu dlouhodobě odpovídá i trend přepočtený na velikost obou skupin.
Pokud by byly skupiny identické, na jednoho očkovaného vycházejí v listopadu zhruba tři neočkovaní. Tento poměr navíc mírně stoupá.
Neplatí ani argument, že je to dané čistě tím, že očkovaní se méně testují. To sice je pravda, statistiky však ukazují, že i pozitivita je u neočkovaných dlouhodobě vyšší.
Jednoznačnou převahu mají neočkovaní i mezi hospitalizovanými. Mezi čtvrtečními 361 hospitalizovanými v kategorii 16+ sice zastupují v absolutních číslech téměř přesnou polovinu (182 jedinců), při přepočtu na 100 tisíc však opět vyjde výrazný nepoměr.
A opět data dlouhodobě ukazují více než trojnásobek lidí, kteří se nemohli nebo odmítli očkovat.
Nejvíce je rozdíl zřetelný na statistikách osob starších 65 let. U této rizikové kategorie končí v listopadu na jednotkách intenzivní péče průměrně šest neočkovaných na jednoho očkovaného, pokud by skupiny byly stejně velké.
V absolutních číslech přitom tento nepoměr není patrný, čtvrteční data ukazují v absolutních hodnotách 17 neočkovaných a 19 plně očkovaných. Jak může být tato statistika matoucí, jsme popisovali například zde.
Se stoupajícími počty obětí další vlny začíná dávat smysl udělat porovnání i v této statistice. Zde rozdíl zatím není tak dramatický, jako například u JIP. Pravděpodobnost toho, že zemřelý nebyl očkovaný, je přibližně 2:1.
Rozdílný je však věk. Zjednodušeně by se dalo říct, že v listopadu očkovaní umírali na koronavirus průměrně o čtyři roky později než neočkovaní. A to navzdory tomu, že očkované jsou zejména starší ročníky.
Skupina 65+ je plně očkovaná z více než 80 procent, ve skupině 45 až 65 není kategorie, která by měla proočkovanost pod 70 %.
