Článek
Všechno začalo vlastně už v lednu 2013. Tehdy nastoupili pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) do Generálního finančního ředitelství a několika regionálních finančních úřadů, aby prověřili stav daňových nedoplatků.
Závěry kontroly nevyzněly pro daňovou správu zrovna pochvalně. Lidé z NKÚ kromě jiného konstatovali, že statistiky o daňových nedoplatcích nejsou úplně věrohodné. I z nepřesných čísel přitom bylo jasné, že nedoplatky rostou, a to celkem vysokým tempem - v letech 2010 až 2012 stouply více než o čtvrtinu na téměř 135 miliard korun.
Jedno z možných řešení, na které závěrečná zpráva NKÚ tehdy upozornila, spočívalo v důslednějším odepisování nedoplatků, které se už nedaly účinně vymáhat.
Když zjara roku 2014 nastoupil do funkce ministra financí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který si jako hlavní prioritu vytyčil přísnější vybírání a vymáhání daní, přišla tato instrukce NKÚ tak trochu vhod. Jednotlivá územní pracoviště berňáku dostala pokyn, aby v tomto duchu prověřila evidované nedoplatky.
Jak si jednotlivá územní pracoviště daňové správy s takovým požadavkem poradila, záleželo na místních referentech a jejich vedoucích. U řidiče Martina Bártka z východní Moravy, jehož případ popisuje reportáž Seznam Zpráv, se každopádně stala osudová chyba - poplatník dlužil stovky tisíc, i když si myslel, že mu bylo všechno prominuto.
Méně nedoplatků, vyšší úspěšnost
Pro Finanční správu bylo masivnější odepisování vlastně výhodné. Jednak tím odlehčila svým zaměstnancům z vymáhacích oddělení (kterých navzdory doporučením NKÚ spíš ubývalo), především si ale vylepšila statistiku - díky nižší základně evidovaných nedoplatků vycházela berňáku ve výsledku vyšší účinnost při jejich vymáhání.
Změna se projevila už v roce 2014. Nové vedení Finanční správy v čele s horlivým bojovníkem proti daňovým „karuselům“ Martinem Janečkem se ve výroční informativní zprávě pochlubilo, že se v uvedeném roce odepsaly nedobytné nedoplatky za více než 75 miliard korun, což bylo o 47 miliard více než v roce 2013.
Odpis neznamená konec pohledávky
Nedoplatky, které jsou označeny jako nedobytné, odpisem nezanikají. Jsou dál vymahatelné, a to až do doby, než uplynou lhůty pro placení daně a zániku nedoplatků. Po odpisu nedoplatku pro nedobytnost by finanční úřady měly dál prověřovat majetkové poměry dlužníků. Pokud přijdou na majetek, který se dá zajistit, odepsaný nedoplatek se „aktivuje“ a berňák ho začne znovu vymáhat.
V odborném jazyce berňáku se tomuto procesu říkalo „zreálnění“ nedoplatků. „K poměrně podstatnému zvýšení objemu nedoplatků odepsaných pro nedobytnost v roce 2014, v porovnání se stavem za rok 2013, došlo zejména v důsledku realizace postupů aplikovaných pracovníky FS v rámci snahy o lepší výběr daní a zreálnění objemu kumulovaných daňových nedoplatků,“ uvedla Finanční správa ve shrnutí za rok 2014.
Vývoj daňových nedoplatků a úspěšnost vymáhání v letech 2012 až 2016.
I díky tomu se celkové daňové nedoplatky v tomto roce snížily z téměř 149 miliard na necelých 111 miliard korun. Když se k tomu připočetly výsledky důraznějšího vymáhání, které naordinovalo Janečkovo vedení, vyšla berňáku na konci roku do té doby rekordní úspěšnost při vymáhání 13 procent, zatímco v roce 2013 to bylo pouze 6,8 procenta.
Velká odpisová akce
Vůbec největší skok v odpisech daňových nedoplatků nicméně přišel až o dva roky později. Byl to důsledek pokynu, které vydal Janeček v srpnu 2016 formou interního sdělení pro všechny finanční úřady.
„Je nutné prověřit a následně odepsat (i částečně) nedoplatky, které splňují zákonné podmínky upravené v ustanovení § 158 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,“ napsal tehdejší šéf GFŘ svým podřízeným v dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Nedoplatky nařídil Janeček rozdělit do tří skupin podle výšky dlužné částky. Nejdříve, do konce září 2016, se měly prověřit a odepsat ty nejvyšší nad jeden milion korun, naopak pro ty nejnižší od 200 korun do 200 tisíc byl stanoven termín až do konce srpna 2017. Podobně se také ověřovalo, zda nevypršela lhůta, kdy je možné nedoplatky vymáhat, tzv. prekluze.
Odpisy se vrací zpět
Záměr se Janečkovi naplnil, důsledky hromadné odpisové akce se náležitě odrazily ve statistikách. Daňové úřady odepsaly pro nedobytnost celkem 165 miliard korun. Poměrně hodně odepsaných nedoplatků, přes sto miliard korun, se sice zároveň znovu „aktivovalo“, důležitý byl ale konečný efekt - celkový objem nedoplatků ke konci roku padl téměř o polovinu (48 procent) na necelých 56 miliard korun. Úspěšnost vymáhání překročila 30 procent.
Když později na odpisovou politiku daňové správy upozornily Hospodářské noviny, Generální finanční ředitelství se hájilo, že kromě odpisů se na lepších statistikách odrážejí také rostoucí částky vymožených nedoplatků. „V žádném případě se nejedná o účelový účetní trik, ale o postup, který správci daně přímo ukládá daňový řád,“ zdůraznilo GFŘ.
Po „kobercovém“ odepisování v období přibližně 2014 až 2017 se v následujících letech trend zvolnil. V minulém roce už například finanční úřady vrátily vyšší částku z původně odepsaných nedoplatků zpátky k vymáhání (130 miliard Kč), než kolik jich pro nedobytnost odepsaly (119 miliard). Celková výše nedoplatků nicméně dál postupně klesala, až na loňských 35 miliard korun.
