Článek
Jak probíhá odběr vzorku pro otestování na covid-19, už zná alespoň teoreticky téměř každý. Dlouhá tyčinka se strčí hluboko do nosu - podle učebnic tak, až „slzy z očí vyhrknou“. I to může být důvod, proč někteří lidé vyšetření na covid-19 odmítají, případně před ním brání své děti.
A to přesto, že testování nařídí hygienici na základě trasování kontaktů nakažených. Někteří ale argumentují tím, že se cítí zdraví a neprojevují žádné příznaky onemocnění. Případně jim hygienici zavolají až dlouho po rizikovém kontaktu, protože hygieny trasování nestíhají.
Ať už mají lidé jakýkoli důvod vyhýbat se otestování, vystavují se nebezpečí vysoké pokuty.
„Nesplnění této povinnosti může být považováno za přestupek, u kterého hrozí sankce do maximální výše 3 miliony korun dle § 92n odst. 1 písm. b) zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,“ upozorňuje mluvčí pražské hygieny Zbyněk Boublík.
Navíc mohou tito lidé uváznout v chapadlech nekonečné karantény. Jak k tomu dojde, popsala pro Seznam Zprávy mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová.
„Pokud člověk nejdříve souhlasí, tak ho zadáme do systému a je mu vystavena karanténa. Nemůžeme ji potom ukončit, dokud nemá negativní test,“ říká Šalamunová.
Trvající karanténa je překážkou pro každého, kdo nechce nadosmrti zůstat ležet doma na gauči. Za její porušení totiž hrozí pokuta, pro mnohé navíc znamená překážku v zaměstnání.
„Je to v jeho zájmu, aby například mohl být uschopněn. Pokud je na neschopence, a tedy 60 % platu, tak pro něj samotného to není komfortní,“ říká mluvčí.
Neschopenku ovšem potřebují pouze zaměstnanci. Naopak důchodci, podnikatelé, živnostníci nebo studenti se obejdou bez ní. O takových případech potom neví ani Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), se kterou běžně spolupracuje policie při kontrole dodržování karantény.
Představme si situaci, kdy hygienici pošlou potenciálně nakaženého člověka na test a zanesou ho do systému Chytré karantény. On ale na odběr nedorazí. Neschopenku nepotřebuje, takže se neobjeví v záznamech ČSSZ.
„V tom případě to zjistíme ve chvíli, kdy karanténu ukončujeme,“ říká Šalamunová „V tu chvíli se ukáže, že nemá hotový test. Znovu ho vyzveme, aby šel na test a do karantény. Pokud neuposlechne, tak se může vystavit pokutě.“
Jedná se tak o druhou možnou finanční sankci, tentokrát za neuposlechnutí pokynu úřední osoby. Pokuta může být podle správního řádu až 50 tisíc korun, navíc ji lze uložit opakovaně. „Zřejmě to bude podobné jako u nenošení roušek, kde je pokuta až 10 tisíc korun,“ řekla redakci mluvčí karlovarské hygienické stanice Michaela Zajíčková. Přímo hygiena může udělit pokutu už jen za to, že se potenciálně nakažený nedostavil na test.
Potenciálně nakažený člověk navíc musí zůstat v karanténě, kterou mu v tomto případě hygienici nemohou ukončit, takže by ji teoreticky měl dodržovat do konce věků. V opačném případě se vystavuje riziku kontroly a další pokuty. Pro pořízení testu nebo další nezbytné úkony je samozřejmě možné opustit bydliště i v karanténě.
Případy, kdy lidé nechtějí na test, hygieny evidují. Je jich ale jen pár.
Také v dalších regionech už se hygienici setkali s tím, že se lidem vytrasovaným pomocí Chytré karantény nechce podstoupit test. Zatím jde ale jen o pár případů.
Například v Karlovarském kraji se zatím objevily jednotky případů. Hygienici se o nich dozvědí z odběrových míst, kam vytrasované lidi posílají. Pokud v určeném termínu nedorazí, pracovníci odběrového místa hygieniky kontaktují. Takové případy potom hygienici předávají právnímu oddělení, popsala mluvčí krajské hygieny Michaela Zajíčková.
„Jednou, ze zdravotních důvodů, byl odmítnut test - odběr. Ta osoba se podrobila bez problémů karanténě,“ uvedla na dotaz redakce ředitelka ústecké hygieny Lenka Šimůnková.
Ani třeba na Vysočině zatím žádné pokuty nepadly. „Do dnešního dne nebyl zatím takový případ oficiálně evidován. Zatím se objevilo pouze několik neoficiálních telefonických sdělení bez specifikace konkrétní osoby, že někdo se nechce nechat otestovat, nebo že rodiče odmítají dát jejich dítě podrobit testu na covid-19. Žádný takový případ nebyl do dnešního dne řešen v rámci přestupkového řízení a nebyl uložen žádný správní trest,“ uvedl vedoucí právního oddělení Rudolf Sekava.
„Pokud člověk na test nechce jít a rovnou nám to oznámí, tak mu vyhotovujeme rozhodnutí, na základě kterého je povinen na ten test jít. V krajním případě pak můžeme sáhnout po sankcích, v této chvíli to ale naštěstí zatím nebylo nutné, lidi se nám nakonec podařilo přesvědčit,“ říká Šalamunová ze středočeské hygieny.
Čtyřhodinová karanténa
Přesvědčování je někdy potřeba. Kvůli kolabujícímu systému Chytré karantény totiž pravidelně dochází k absurdním situacím, ve kterých se lidé zdráhají nařízení dodržovat.
Redakce zná příběh mladé rodiny, kterou lékař poslal na testy a do karantény s tím, že se hygienici oficiálně ozvou následující den. Ve školce se totiž jejich dcera potkala s dítětem, u kterého testy nákazu potvrdily. Jenomže od tohoto kontaktu už v tu chvíli uběhlo přesně deset dní, tedy doba obvykle nařízené karantény. A u nikoho z rodiny se mezitím žádné příznaky neprojevily.
„Případy odbavujeme postupně podle toho, jak k nám přicházejí. Vzhledem k tomu, že naše kapacity jsou skutečně na hraně a někdy i za hranou, tak se to skutečně může stát. V takových případech určitě musí projít testem. Pokud jsou negativní, tak se ta karanténa rovnou ukončí,“ říká Šalamunová.
Samotná karanténa tak může trvat třeba jen několik hodin, tedy do vyhodnocení testu. Její délka se totiž počítá od okamžiku kontaktu s nakaženým a trvá přesně deset dní. Proto také hygienici apelují na lidi s pozitivním nálezem, aby své kontakty obvolali dřív, než přijde oficiální telefonát z hygienické stanice. Podle hygieniků není nutné okamžitě běžet na testy za vlastní peníze, je ale možné upravit program, například vynechat návštěvu starších příbuzných.
