Článek
Podle Ústavního soudu (ÚS) chtěl provozovatel působit na ty, kteří se podílejí na politickém životě Ruska. Důvody odmítnutí nebyly ani nenávistné, ani zjevně svévolné.
Šlo o bezprostřední reakci na jednoznačné porušení mezinárodního práva. Proto podle ústavních soudců nešlo o zakázanou diskriminaci, ale o politický protest. Odmítnutí zákazníka pro etnickou příslušnost nebo náboženství by podle soudu diskriminací bylo.
Kde je hranice diskriminace?
„Konečně Ústavní soud rozhodoval o věci, která je hodna jeho zájmu,” pochvaluje si verdikt advokát Vlk. Podle něj soud jen řekl, kde diskriminace být může a kde ne.
„Vždycky je někdo znevýhodňován. Je tady i diskriminace myšlení, je tady diskriminace myšlení fašistických a nacistických ideologií, to je nežádoucí, to je trestné. Tady jen Ústavní soud nastavil tu úroveň diskriminace a tady v tom konkrétním případě řekl, že ta diskriminace je přípustná,” argumentuje Vlk.
S tím nesouhlasí ústavní právník. „Přiměřenější postup toho hoteliéra by byl, že by tam nějakou vývěskou nebo veřejně prezentoval svůj názor, ale jako vylučovat někoho z poskytování té služby je už za hranou,” dodal Wintr v Duelu.
Anketa
Nález budí emoce
Nález ústavních soudců vyvolal vlnu nesouhlasu mezi odborníky i laiky. Podle kritiků soud nadřadil podnikatele nad spotřebitele. A vyvstaly otázky, zda teď mohou analogicky vyžadovat od Američanů odsouzení Guantánama, od Izraelců podpis proti okupaci Gazy a od Čechů třeba vymezení se proti Benešovým dekretům.
„Rusy už jsme tu jednou měli. Nechci je tu znovu ani pro sebe, ani pro své děti,” hájí postup majitel Tomáš Krčmář.
„Kontroverznější je to, jestli tu myšlenku, že se s lidmi nemá zacházet nediskriminačně, má promítat i do podnikatelského protředí a nechávat na podnikatelích svobodu obsloužit, koho chtějí, touhle cestou se náš zákonodárce nevydal,” argumentuje proti rozhodnutí soudu ústavní právník.
Podle právníka Vlka není diskriminace v případě, že má zákazník v okolí jinou možnost a majitel nevyzval k rasové nebo jiné nenávisti. „Je v pořádku nenalít komunistovi, když je na trhu kolem mě možnost, že může komunista jít kamkoliv jinam. Já jsem diskriminován tím, že jdu do vegetariánské restaurace a chci si dát maso. To je úplně to samé. Prostě tady ta diskriminace je. Ale je důležité, že mám možnost uspokojit ty své požadavky jinde,” vysvětluje svůj postoj Vlk.
„Když své služby nabízím veřejně, tak jsem povinen je nabízet nediskriminačně. Nemusím ubytovávat lidi, kteří mi hotel před půl rokem zdemolovali, ale nemůžu mít ten systém založený na kolektivní vině, že jste ruský občan, tak vás nechci,” oponuje ústavní právník. Neubytovat Rusy podle něj podnikatel může jen v případě, že by Česko bylo s Ruskem ve válce.
Bez podpisu bez pokoje
Firma Golden Gastro Service, která hotel na ostravské Stodolní provozuje, vyvěsila krátce po ruském vpádu na ukrajinský Krym vývěsku následujícího znění: „S platností od 24. 3. 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané RF, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Krymu, jež odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století.“
Za diskriminaci spotřebitelů dostal od České obchodní inspekce původně pokutu 50 000 korun. Tu mu soud následně snížil na pět tisíc. Po nálezu Ústavního soudu, který se ho zastal, musí případ znovu otevřít Nejvyšší správní soud. Vstupovat do podnikání sankcemi bylo podle Ústavního soudu nadbytečné.
Česká obchodní inspekce řešila za poslední tři roky zhruba 40 případů diskriminace. Restaurace na Mladoboleslavsku například omezila vstup dětí do 6 let. Majitel dostal pokutu a soudy prohrál. Nejčastější stížnosti ale míří na dvojí ceny pro cizince.