Doba poplatková. Na čem vydělávají české banky

Tuzemské bankovnictví je v porovnání se západní Evropou stále velmi výnosný byznys. Celkový zisk rok od roku roste, za rok 2018 dosáhl podle údajů ČNB 81,5 miliardy korun.

Sektor ale už dávno netáhnou poplatky, ostatně poplatkové výnosy nikdy nebyly v celkovém výdělku dominantní. Většinu výnosů, kolem 70 procent, banky dosahují čistým úrokovým výnosem, tedy rozdílem mezi přijatými úroky z klientských půjček, dluhopisů a úložek u ČNB a vyplacenými úroky za vklady klientů.

Hlavní výdělek tedy pochází z jednoduchých produktů, jako jsou úvěry, běžné a spořící účty. „V Česku máme pořád větší marže než banky v západní Evropě. Tam je větší konkurence, takže půjčky jsou levnější a banky mají nižší úrokové marže,“ vysvětluje Josef Boček, analytik České spořitelny. Podle něj však budou marže českých bank postupně dále klesat a dostanou se v dlouhodobějším horizontu na úroveň západu.

„Před více než 20 lety bylo celé bankovnictví postaveno na úrokových výnosech a nákladech. Postupně rostl význam poplatkových výnosů, ty jsou ovšem v posledních pěti letech pod tlakem konkurence, nově i té nebankovní v podobě fintechů,“ konstatuje Radomír Lapčík, zakladatel kampeličky Moravský peněžní ústav, která se letos transformovala na Trinity Bank.

Viděno selským rozumem, nejvíc vydělá ta banka, která šikovně rozpůjčuje co nejvíc peněz, jež u ní mají uložené klienti. To, co nerozpůjčuje, může dát do dluhopisů (které aktuálně moc nenesou) nebo do ČNB, která jí vyplatí v tzv. dvoutýdenních repo operacích dvouprocentní úrok. Tuzemské bankovnictví tak může těžit z toho, že není v eurozóně. Tam totiž aktuálně panují záporné úrokové sazby.

Zahraniční banky včetně mateřských společností českých bank si proto mohou ukládat peníze svých klientů u nás – prostřednictvím českých bank v ČNB. České banky z toho mají poplatky za případnou konverzi eur do českých korun plus rozdíl mezi vkladovým úrokem, který vyplatí zahraničním bankám, a tím, který dostanou od ČNB.

Když porovnáme tuzemské bankovnictví se zbytkem Evropy, mezi hlavní rozdíly patří stále ještě pozitivní bezrizikové sazby české koruny, které přispívají k vyšší čisté úrokové marži, a velmi nízké náklady na úvěrové ztráty, dané růstem české ekonomiky a současným stavem hospodářského cyklu. „To vede k velmi vysoké návratnosti vlastního kapitálu v českých bankách, která výrazně převyšuje návratnost v eurozóně, nemluvě o jejím jižním křídlu,“ podotýká Petr Kříž, expert PwC na oblast bankovnictví.

„Na rozdíl od Česka se řada evropských bank potýká s nízkou ziskovostí, která v některých případech již ohrožuje jejich finanční stabilitu,“ doplnil.

Výnosy z poplatků a provizí tvoří asi pětinu celkových výnosů. (Provizní výnos je rozdíl mezi provizemi získanými za přeprodej cizích produktů a provizemi, které banka platí za prodej svých produktů třetím stranám.)

Nadvládu poplatkového království ukončil příchod nízkonákladových bank. Větší banky ale mají stále ještě relativně vysoký poplatkový výnos přepočtený na klienta, i když tato veličina rok od roku klesá. „Největší výnos z poplatků měly banky v letech 2010 a 2011, od té doby tato suma za celý sektor klesla o téměř sedm miliard,“ tvrdí poslanec ANO Patrik Nacher, který proti vysokým nebo nesmyslným poplatkům bojuje od roku 2005.

Podle Nachera se stává, že některá banka nějaký poplatek znovu zavede, zejména tam, kde to není tolik na očích. Přispěla k tomu i evropská regulace mezibankovních poplatků za platby kartou. „Kvůli tomu se zpoplatnily některé aktivity ve vztahu ke kartě, například změna PIN, vedení platební karty apod. Když se tlak na snížení poplatků dělá nepřirozeně regulací, banka si to kompenzuje jinde. Zatímco když je to díky konkurenčnímu boji, je menší pravděpodobnost, že si to banka vezme jinde a jinak,“ míní Nacher.

Ten na svém serveru Bankovní poplatky před dvěma roky zrušil anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek, nakonec ji ale od ledna obnoví. „Jako prevenci a podporu konkurenčního boje bank,“ říká. „Jsou banky, které třeba poplatek za příchozí službu u fyzických osob neúčtují, ale u podnikatelských účtů stojí šest korun, i přesto, že jde o stejnou službu,“ uvádí příklad těžko ospravedlnitelného poplatku.

Podle člena představenstva jedné z bank, který chtěl zůstat v anonymitě, si to banky mohou dovolit kvůli nižší konkurenci. Služby pro firemní zákazníky totiž nabízejí jen některé. A výši poplatků korporace neřeší tolik, jako třeba malí klienti. Například proto, že změna banky by pro ně byla výrazně administrativně náročnější než pro drobnou klientelu. Největší firmy sice mají podstatně výhodnější úvěrové sazby, ale to, co banka nenažene na úrocích, zase získá na velkém objemu celé půjčky.

Necelou desetinu bankovních výnosů tvoří příjmy z tzv. tradingu. Ten tvoří z poloviny to, co firmy platí za zajištění proti pohybu měny nebo úrokových sazeb. Svou roli v tomto ohledu sehrály kurzové intervence ČNB a jejich ukončení před dvěma a půl rokem. Proti pohybu koruny vůči euru se teď firmy zajišťují ve zvýšené míře. I to je pro naše banky zdrojem peněz.

Druhá půlka výnosů z tradingu jsou poplatky z konverze měny z převodů na zahraniční účty nebo zahraniční platby kartou. „Tím, jak lidé platí i v zahraničí čím dál víc kartou, roste absolutně i výnos z konverze plateb kartou,“ informuje analytik Spořitelny.

Na západě jsou příjmy z tradingu a asset managementu (tedy správy aktiv) relativně vyšší, protože společnost je tam bohatší. Podle Bočka z České spořitelny nás to ale nediskvalifikuje, naopak. „Naše situace je lepší z hlediska stability celého bankovního systému. Když přijdou tržní výkyvy, ve výnosech západních bank se to odrazí víc. V nejhorším případě to pak skončí sanací banky ze strany státu, jak jsme viděli v roce 2008,“ míní analytik.

Ačkoli o drobné klienty se banky stále perou, konkurenční boj se trochu proměnil. Dnes už nejde o to slepě urvat kus koláče, ale tlačit na klienty, aby banku používali jako svou hlavní. Nabízejí za to třeba výběry z bankomatu zdarma nebo lepší úročení.

„Je pro nás důležité mít aktivní klienty s určitým počtem transakcí na účtu, využívající úvěrové a spořící produkty. Nenabíráme klienty za každou cenu, chceme udržet stávající klientské výhody, ale také ziskovost,“ potvrzuje mluvčí Equabank Markéta Dvořáčková.

„Dnes se snižuje podíl běžných poplatků za běžné transakce spojené s účtem, ale rostou poplatky z investic typu podílové fondy,“ říká Boček. K západu se totiž přibližujeme i tím, že s rostoucí životní úrovní si už mnohdy nevystačíme s běžnými spořícími produkty, ale pokukujeme po podílových fondech, případně sofistikovanějších investicích.

Na trhu se navíc začíná prosazovat tzv. komoditizace. Znamená to, že bankovní produkty si začínají být víceméně podobné, bez ohledu na to, kdo je poskytuje. Aby se odlišily, musí se bankovní domy snažit nabídnout něco navíc: přizpůsobovat pobočkovou síť, zavádět digitální produkty, nabízet kvalitní poradenství. Ačkoli výnosy z poplatků a úrokové výnosy mají určitý strop, kam můžou růst, výnosy z tradingu se budou zvyšovat. O to důležitější bude pozice poradenství.

Banky musí také držet krok s tzv. fintechy, tedy projekty propojujícími finanční služby s inovativními technologiemi, které sázejí na zákaznickou zkušenost. V Česku je nejznámější Revolut. „Posílání peněz je rychlejší, oceňuju různé vychytávky jako třeba možnost si z každé platby část automaticky spořit,“ vysvětluje jeden z uživatelů Martin Špaček, co se mu na aplikaci líbí.

Podle poslední studie firmy Accenture bude až 15 % příjmů bank z globálních plateb pravděpodobně ohroženo růstem digitálních plateb a konkurencí nebankovních subjektů. Platby totiž budou rychlejší, neviditelné a zdarma.

„Banky zaspaly období, kdy mohly plně využít své silné postavení, jelikož se nedomnívaly, že by mohly být někdy ohroženy. To umožnilo novým společnostem velmi rychle dohnat technologické a regulatorní manko a představit produkty, které ty bankovní překonávají,“ tvrdí Karel Kotoun, manažer ve finančních službách společnosti Accenture.

„Příkladem je společnost Squarespace, která řeší problém malých živnostníků se složitými platebními portály. Jednoduchá kombinace mobilního zařízení a aplikace je vše, co živnostník potřebuje pro umožnění platby kartou. Navíc společnost Squarespace nabízí živnostníkům i půjčky bez nutnosti dotazovat se na kreditní rejstříky, jelikož má detailní informace o přesném stavu cash flow daného obchodníka, a tak dokáže předpokládat stabilitu jeho společnosti. Tento rozmach konkurenčních digitálních platebních společností a tlak na snižující se platební poplatky tak tlačí banky k inovaci,“ doplnil.