Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) během úterý zaúkoloval Ministerstvo zdravotnictví přes sociální síť Twitter. Veřejně naléhá na to, aby se prověřila možnost prodloužení intervalu pro očkování druhé dávky.
„Mohli bychom naočkovat první dávkou podstatně víc občanů. Věřím, že si to na ministerstvu urychleně vydiskutují a přijmou nějaký závěr,“ zdůvodňuje svůj požadavek Andrej Babiš ve svém příspěvku.
Jde o reakci na doporučení České vakcinologické společnosti, které vyšlo minulý týden v pátek. A to popisuje dvě cesty, jak současné dodávky vakcín maximálně využít. Kromě prodloužení intervalu druhé dávky ovšem doporučují i odklad očkování u lidí, kteří covid prodělali, až o půl roku. Obzvlášť pokud ho měli s příznaky.
Ministerstvo zdravotnictví zatím naléhání premiéra nekomentovalo ani nereagovalo na dotaz Seznam Zpráv.
Spolu s Romanem Chlíbkem a Petrem Smejkalem naléháme na @ZdravkoOnline, aby prověřilo možnost prodloužení intervalu pro očkování druhé dávky. Mohli bychom naočkovat první dávkou podstatně víc občanů. Věřím, že si to na ministerstvu urychleně vydiskutují a přijmou nějaký závěr.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) March 16, 2021
Dávka namísto po třech až po šesti týdnech
Premiérem zmíněné prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou očkování by tak mohlo v praxi vypadat tak, že na doporučení České vakcinologické společnosti by se na druhou dávku od Pfizeru šlo na místo po třech týdnech až po šesti. U vakcíny od AstraZenecy pak namísto po 12 týdnech až po 13 týdnech.
„Stanovisko vychází ze skutečnosti, že u řady vakcín je i při delším časovém intervalu mezi dávkami zabezpečená dostatečná účinnost očkování. Například u vakcíny AstraZeneca se dokonce prodloužením intervalu na 12 a více týdnů dosahuje daleko vyšší účinnosti, než když se to podává třeba s měsíčním odstupem,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Roman Chlíbek, který působí jako předseda České vakcinologické společnosti.
Podle něj by prodloužení intervalu, které je „odborně obhajitelné a zdůvodnitelné“, mohlo vést k tomu, že se nedostatková vakcína rozočkuje ve větším množství v prvních dávkách, přičemž už první dávka značně snižuje riziko těžkého průběhu.
O tom pro Českou televizi mluvil epidemiolog Petr Smejkal z IKEMu. „Už po té první dávce – a zdůrazňuji, že po čtrnácti dnech – má člověk imunitu. Ne úplnou, ale dostačující na to, aby se nedostal do těžkého stavu, nebo aby neskončil na jednotkách intenzivní péče,“ vysvětloval Smejkal.
U očkovací látky Pfizer se při studiích zkoumala účinnost v intervalu od 19 do 42 dnů, přičemž více než 93 procent účastníků studie mělo druhou dávku v rozmezí 19 až 23 dnů, o čemž informuje i Evropská léková agentura, která vakcínu schvalovala.
Dávka po šesti týdnech, tedy po 42 dnech, představuje nejzazší ověřený interval. „To je pravda. Data o pozdějším podávání tady nejsou. Proto si neodvážíme doporučit ještě delší interval,“ dodává Roman Chlíbek a zároveň uklidňuje, že i kdyby byl tento interval překročený, například kvůli výpadku dodávek, tak by se druhá dávka počítala.
Po nemoci vakcínu nežádejte
Předseda České vakcinologické společnosti zároveň upozorňuje, že druhé doporučení je důležité – tedy aby se odkládalo očkování lidí po covidu.
„Opravdu chceme, aby lidé, kteří prodělali covid, skutečně zbytečně nežádali očkování, nehledali cesty, jak přijít na očkování. Skutečně to můžou odložit až na šest měsíců, zejména pokud měli covid příznakový,“ vysvětluje Roman Chlíbek.
Podle něj je totiž ochrana po prodělaném covidu dostatečně dlouhá a naopak je škoda, aby se vakcínou nechránili lidé, kteří nemoc zatím neprodělali.
