Článek
Tuzemské hotely se v současnosti nacházejí ve složité situaci, často dlouholetý a zkušený personál je nucený hledat uplatnění mimo svůj obor. „Recepční, lidé z rezervačního oddělení, snídaňové servírky a pomocní kuchaři. To jsou ti, kteří hledají práci jinde a nepředpokládám, že při otevření hotelu řeknou: Já se teď vrátím,“ říká Radka Telyčková z poradenské firmy Pomáháme hoteliérům.
Otevírání hotelu ze dne na den je podle ní nejhorší. Hoteliéři už poněkolikáté za poslední rok neví, jak plánovat. „Pokud chcete mít spokojeného klienta, tak mu musíte dát nějakou službu, ale tu službu musí někdo odvést, nějaká osoba. A pokud nemáte kvalitní secvičený personál, a to neuděláte ze dne na den, tak nemůžete čekat spokojeného klienta. Nespokojený klient o tom dá pak vědět všem ostatním,“ obává se příštího vývoje Telyčková s tím, že tohle může kazit provozovateli reputaci a ovlivnit jeho úspěšnost i v budoucnu.
„Mezi svými kolegy vidím profíky odcházet mimo branži. Nejistota je velká, na trhu jsou nyní volní zkušení manažeři, úžasní kuchaři či číšníci nebo recepční,“ dodává pro SZ Byznys.
Nejhůř je na tom Praha
„Představte si, že byste měla hotel v Praze. Je jasné, že tam klientela dlouho nebude. Na začátku krize, tedy před rokem, hoteliéři museli propustit většinu zaměstnanců a nechali si jen ty klíčové,“ popisuje situaci Telyčková a dodává, co přijde po otevření: „Nepoužila bych zrovna slovo kolaps, ale jednoduché to rozhodně nebude.“
Chybět podle ní mohou nárazově recepční nebo servírky.
To potvrzuje Viliam Sivek, provozovatel pěti hotelů, mimo jiné Hotelu Kampa v samotném srdci metropole. „Celá řada lidí speciálních profesí v hotelnictví si musela najít jinou práci, protože podpory státu byly mizivé,“ říká muž, jehož skupina Sivek Hotels vypočítala ztrátu za uplynulý rok na 150 milionů korun. On sám má místo osmi desítek zaměstnanců teď zhruba polovinu.
„Snažili jsme se jim pomoct najít práci. Dělají pokladní v nákupním centru, ve skladech, v Amazonu, montují skříně. Bojím se, že nám v květnu řeknou „jste otevření“ a řeknou to zase 14 dnů předem. Bude těžké po 7 měsících, kdy jsou ti lidé pryč, sehnat personál, našli si mnohdy práci, která je lépe placená,“ přiznává Viliam Sivek, který je současně prezidentem České unie cestovního ruchu.
I on se obává referencí, které budou od zákazníků přicházet. Odliv lidí z oboru odhaduje na 30–40 procent.
Jak to vidí Unie
Hotely v některých místech republiky zaznamenaly podle České unie cestovního ruchu propad tržeb až o 90 procent, řada z nich se rozhodla ukončit svoji činnost už po jarní vlně pandemie.
„Reálný odliv lidí z hotelnictví se ukáže až po uvolnění všech restriktivních opatření. Lidé z hotelové branže určitě najdou uplatnění v jiných oborech a krátkodobě nebudou v branži chybět, protože poptávka po ubytovacích službách bude při postupném návratu do normálu mnohem menší než v minulosti, zvláště s ohledem na minimální mezinárodní cestovní ruch. “ uvádí pro SZ Byznys viceprezident Unie Martin Plachý a dodává: „Čím více se bude hotelnictví vracet k poptávce minulých let, tím více budou chybět lidé, kteří z oboru v době pandemie a krátce po ní odešli. To může tomuto odvětví zásadně uškodit jak po stránce ekonomické, tak po stránce kvality,“ potvrzuje Martin Plachý slova Radky Telyčkové i Viliama Siveka.
Největší problém: nemožnost plánovat
Zhruba 4 stovky hoteliérů, se kterými právě poradenská firma Pomáháme hoteliérům komunikuje, by ráda plánovala letní sezónu. Tu velikonoční, z hlediska tržeb dost zásadní, už prý vzdali. Poptávka je podle spoluzakladatelky firmy naprosto udušená.
„Bez jasného plánu uvolňování nelze cokoliv plánovat ani předvídat. Česká vláda nemá žádný jízdní řád. Jen hasí požár. Hodně požárů, ale strategie žádná,“ kritizuje přístup českého kabinetu Radka Telyčková, která žije dlouhodobě v Německu a porovnává s kroky tamní vlády. Především jí vadí nespravedlivý systém kompenzací pro obor.
Nejistota prý stojí i peníze. „To jsme zažili už třikrát. Propagace, že máte či budete mít otevřeno, něco stojí a nemám-li jistotu, že opravdu mohu otevřít a mít otevřeno dlouhodobě, jsou pro mě tyto náklady vyhozené do luftu. Navíc je to administrativně náročné. Klient si udělá rezervaci, přijde lockdown, všichni hosté chtějí buď nové termíny nebo vrátit zálohy. Je to nevděčná práce,“ popisuje situaci žena, která radí v běžných časech hoteliérům, jak především ušetřit na nákladech.
Hotely po pandemii už nebudou, co bývaly předtím
Levnější ceny nebudou – už jen vzhledem ke zvýšeným hygienickým požadavkům. Míní Radka Telyčková v souvislosti s tím, co bude, až lockdowny skončí.
„Očekávám poptávky a rezervace na poslední chvíli, to má vliv na organizační stránku, bude to pro nás náročné. A myslím, že bude spíš větší poptávka po ubytování v menších zařízeních a těch, která dokážou zajistit bezkontaktní příjezd a odjezd, tedy s možností vůbec se s personálem nepotkat“ je přesvědčená žena z poradenské firmy s tím, že k létu, letní sezóně, upínají hoteliéři velké naděje vzhledem k tržbám.
