Nová zjištění o Babišových penězích v daňových rájích. Padlo jméno firmy Imoba

Před třemi týdny vyšlo díky Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) najevo, že Andrej Babiš nakupoval nemovitosti ve Francii přes firmy v daňových rájích. Podle zveřejněných dokumentů tam v roce 2009 nechal převádět sumu v hodnotě téměř 400 milionů korun.

Premiér tvrdí, že nešlo o praní peněz ani daňový únik, a namítá, že ho kauza měla oslabit před nedávnými parlamentními volbami. Podrobnosti o neobvyklé finanční operaci však stále neprozradil.

Aféra do značné míry utichla po 13. říjnu, kdy se sešla poslanecká komise pro kontrolu Finančního analytického úřadu (FAÚ). Šéf úřadu Libor Kazda tehdy členům předložil informaci z Babišovy banky, že klient použil na nákup domů na francouzské Riviéře legální zdroje. Závěr jeho úřadu byl, že Babiš při transakcích nepral špinavé peníze.

Nic dalšího se z jednání komise, které se uskutečnilo v utajeném režimu, na veřejnost nedostalo.

Podle důvěryhodných zdrojů Seznam Zpráv však na schůzi komise zazněly také jiné informace, které mohou do této Babišovy kauzy vnést nové světlo.

Dva členové komise pod podmínkou zachování anonymity uvedli, že Babiš podle šéfa FAÚ Kazdy pojmenoval původ svých financí použitých na převody přes daňové ráje. Peníze měl vytáhnout ze společnosti Imoba, která tehdy spadala pod jeho holding Agrofert, a to ve formě dividendy.

„Tak nám to bylo prezentováno. Je to informace, kterou uvedl Babiš jako původ svých peněz na dotaz své banky o jejich původu,“ uvedl jeden z poslanců.

Problém je však v tom, že Imoba tehdy neměla z čeho dividendy vyplácet. Její hospodaření končilo hluboko v minusových číslech. Konkrétně v roce 2009 vykázala ztrátu 15 milionů a o rok dříve více než 21 milionů korun.

Nelze se ani divit, že Imoba neměla zisky. V těchto letech ve velkém nakupovala nemovitosti a financovala stavby. Například na pražském Chodově nebo v Průhonicích, kde rozjížděla projekt výstavby rodinných domů či přestavovala tamní sokolovnu. Provozně firma prodělávala.

Stovky milionů korun na francouzské nemovitosti nemohla Imoba poskytnout ani z rezervy z dřívějších let. Ke konci roku 2008 uváděla nerozdělený zisk pouze 16 milionů korun.

Účastníci jednání však nezávisle na sobě potvrzují, že jméno Imoby ve spojení s dividendami na jednání komise padlo.

Andrej Babiš v minulých týdnech vícekrát řekl, že na nemovitosti použil peníze, které byly v Česku řádně zdaněny. Zmínil však také, že měl tehdy i příjmy, které se danit nemusely. „Peníze jsem měl jednak ze závislé činnosti a jednak z osvobozených příjmů,“ řekl pro iRozhlas.

Pokud je správná informace o Imobě jako původním zdroji peněz, větší smysl než dividenda by dávala půjčka.

Výroční zprávy společnosti obsahují kromě jiného také výčet úvěrů, které Imoba poskytla Babišovi. Nejde z toho však jednoduše odvodit, že si Babiš tímto způsobem peníze skutečně z firmy vytáhl. Už proto, že půjčky se uzavíraly i v obráceném směru - od Babiše k Imobě. Podle výroční zprávy Imoby za rok 2009 to bylo na počet dokonce víc než půjček Babišovi.

Důležité je, že Imoba si podle dokumentů ze Sbírky listin půjčovala desítky až stovky milionů od mateřského Agrofertu.To by vysvětlovalo, že mohla jako ztrátová firma poskytnout Babišovi mnohem vyšší částky, než sama vydělala na tržbách (ty tehdy nepřesahovaly 40 milionů).

Kolik Imoba tímto způsobem fakticky „přepůjčila“ Babišovi, není snadné vypočítat. Z dokumentů v obchodním rejstříku lze vyčíst, že většina půjček od Agrofertu z let 2008 a 2009 skončila jinde - byly použity jako zápočet pohledávky při zvyšování základního jmění Imoby. Během let 2009 a 2010 se tímto způsobem použily půjčky v hodnotě skoro 500 milionů korun.

V seznamu smluv jsou ještě další půjčky od Agrofertu pro Imobu, jejich objem ale není v dokumentech vyznačen.

To samé platí také o výšce půjček, které poskytla Imoba Babišovi. Podle výročních zpráv byly v uvedených dvou letech celkem čtyři.

Jeden způsob, jak výšku úvěrů pro Babiše aspoň odhadnout, nicméně existuje. Takové půjčky by měly být zaznačené v účetní závěrce firmy na straně aktiv. V rozvahách Imoby z let 2008 a 2009 však nejsou v příslušných kolonkách uvedeny žádné vysoké půjčky nebo pohledávky směrem k ovládající osobě. Firma si tedy od Agrofertu hodně napůjčovala, ale dál už velké peníze nepředávala - aspoň podle firemních výkazů.

Mohla tedy Imoba Babišovi posloužit jako zdroj potřebných financí? K definitivnímu rozluštění této hádanky by musel přispět sám premiér. Babiš však na dotaz Seznam Zpráv ohledně přesného původu peněz ani tentokrát neodpověděl.

K informacím z poslanecké komise o úloze firmy Imoba se nechtěl vyjádřit ani ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda. „Platí pro mě zákonná povinnost mlčenlivosti,“ řekl pouze.

Z jednání komise unikla ještě jedna nová informace. Ukázalo se, že Babišovy transakce v offshorech vyvolaly pozornost finanční zpravodajské jednotky v jedné z členských zemí Evropské unie.

Dosud bylo známo, že si Babiše nechala před pěti lety prověřovat obdoba českého FAÚ na Britských Panenských ostrovech. Právě tam si nynější premiér podle dokumentů z kauzy Pandora Papers nechal v srpnu 2009 založit „schránkovou“ firmu Blakey Finance, přes kterou pak převáděl peníze dál.

Ředitel FAÚ Kazda poslance informoval o komunikaci svého úřadu s jinou partnerskou jednotkou, a to z Lucemburska.

Podle dostupných informací šlo o tamní Finanční zpravodajskou jednotku (CRL). Důvod, proč přišel dotaz z této malé evropské země, souvisí se zapojením životní pojišťovny SOGELIFE v celém případu. Tato pojišťovna sídlí v hlavním městě velkovévodství - v Lucemburku.

SOGELIFE figuruje v Babišově schématu v kauze Pandora Papers jako jedna z přidružených smluvních stran. Pojištěním u této společnosti ručila jedna ze zámořských firem za půjčku od banky Société Générale Private Banking, která měla sloužit na nákup nemovitostí.

Dotazy lucemburských kontrolorů vycházely ze skutečnosti, že Babišovy offshorové firmy neměly své účty vedené v zámoří, ale právě u této banky se sídlem v Monaku.

„Ptali se, jestli je Babiš trestně stíhaný a zda je politicky exponovaná osoba,“ reprodukoval účastník schůze informace, které Kazda sdělil poslanecké komisi o požadavku lucemburských zpravodajců.

Komunikace mezi českými a lucemburskými „cifršpióny“ probíhala podle zdroje až na přelomu let 2017 a 2018. V této době se celá operace s francouzskými realitami uzavírala. V roce 2018 se monacká firma SCP Bigaud, na kterou Babiš nemovitosti ve Francii koupil, přesunula pod jeho svěřenské fondy do holdingu SynBiol.

Zájem finančních zpravodajců z Lucemburska upozornil také na významnou roli, kterou v Babišových realitních transakcích sehrála finanční skupina Société Générale.

Pod ní patří nejen zmíněná monacká banka zaměřená na bohaté klienty, ale také životní pojišťovna SOGELIFE. Jak vyplývá z Babišových majetkových přiznání, právě u této pojišťovny má premiér uzavřenou objemnou kapitálovou životní pojistku, ze které dostával v uplynulých letech milionové výnosy.

Prostřednictvím své české dcery, Komerční banky, je také skupina Société Générale největším věřitelem Agrofertu i sesterského Babišova holdingu SynBiol. Ke konci loňského roku měl Agrofert u Komerční banky úvěry za 5,8 miliardy korun, což odpovídalo více než 17 procentům úvěrů holdingu. U SynBiolu pak tatáž banka držela dokonce 60 procent úvěrů.

Babiš udržuje s vedením bankovní skupiny osobní styky i jako premiér. V roce 2018 se při návštěvě Paříže setkal s šéfem SG Frédericem Oudéou.

Seznam Zprávy poslaly do tiskového oddělení Société Générale v Paříži otázky, které se týkaly jak služeb poskytovaných Babišovi při nákupech francouzských realit, tak obecně dodržování obezřetnosti u transakcí přes daňové ráje. Přestože si redakce přes tiskový odbor Komerční banky potvrdila, že kolegové v Paříži dotazy evidují, centrála na ně ani po více než týdnu vůbec nereagovala.