Hlavní obsah

Odkud se vzala salmonela ve zlínské nemocnici, zůstává záhadou. Testy nepotvrdily bakterii v kuřecím mase

Zlínská nemocnice čelila nákaze salmonelózy od 14. března.Video: Petr Švihel, Seznam Zprávy

Zlínští hygienici pátrají po příčině nákazy salmonelózy, kterou onemocnělo 38 pacientů a 30 zaměstnanců krajské nemocnice.

Článek

Zdrojem salmonelózy, která zasáhla hlavně porodnické oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, bylo jídlo, které všichni nakažení jedli. Nepodařilo se ale prokázat, že kuřecí maso bylo nebezpečnou bakterií kontaminované.

Zlínská hygienická stanice v úterý přinesla první výsledky z vyšetřování nákazy.

„Provedli jsme odběry ze zmražených kuřecích stehen,“ popisuje ředitelka zlínské hygienické stanice Eva Sedláčková s tím, že vzorky poslali do ústavů v Ostravě a v Olomouci.

„Nebyla potvrzena salmonela v žádném ze vzorků, které byly v šetřené době k dispozici,“ dodává Eva Sedláčková.

Šetření proto pokračuje rozborem klinického materiálu od nemocných. Díky tomu by mohl být případný zdroj nákazy lépe dohledán.

Podle šetření jejího úřadu je ale jisté, že zdrojem nákazy bylo jídlo. Hygienička nadále trvá na tom, že nejpravděpodobnějším zdrojem bylo kuřecí maso. Jen se to nepodařilo prokázat testem vzorků masa, které zbylo.

Nákaza, která vypukla 15. března, postihla především pacientky na gynekologicko-porodnickém oddělení a na pediatrii.

Salmonelóza ve zlínské nemocnici se objevila v době, kdy vrcholila aféra s polským masem. Den před vypuknutím nákazy zveřejnila Státní veterinární správa, že zachytila bezmála čtyři tuny kuřecího masa z Polska, které bylo kontaminované salmonelou.

O pár dní později veterináři upozorňovali na další případ kuřecího masa z Polska. Během února podezřelé polské hovězí maso doputovalo také do Zlínského kraje. Zkonzumovalo se mimo jiné v Kroměřížské nemocnici.

Kuřecí maso se proto stalo prvním podezřelým pro zlínské hygieniky.

„Byla nařízena na základě principu předběžné opatrnosti likvidace zmražených kuřecích stehen, ze kterých byl připraven čtvrteční pokrm," uvedla ředitelka krajské hygienické stanice Eva Sedláčková pro Český rozhlas.

Souběžně s informacemi o závadném mase z Polska došlo i k hádce uvnitř ČSSD. Ta má v koalici s hnutím ANO na starost Ministerstvo zemědělství, pod které celý problém spadá.

Spor se vedl o to, jestli není kritika a kontrola polských potravin přehnaná.

„Naše chování vůči Polákům v potravinářské kauze je obludné. Namísto faktů, vyjasnění a přijetí nápravy místní lobby prostřednictvím Ministerstva zemědělství spustila dehonestační kampaň proti všemu polskému,“ napsal na Facebook Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje.

Na to reagoval Michal Hašek, bývalý místopředseda ČSSD a v současnosti poradce ministra zemědělství Miroslava Tomana, upozorněním na to, že Bernard kritizuje spolustraníka. „Není to poprvé, kdy se trefuješ do Ministerstva zemědělství, vedeného již půl roku nominantem ČSSD, tedy stejné strany, kterou zastupuješ i ty,“ napsal pod příspěvek Hašek.

Doporučované