Článek
Dobrovolné návraty se mají týkat lidí z několika zemí světa. Jde například o Afghánistán, Indii, Irák, Rusko, Uzbekistán, Vietnam či Nigérii.
Zveřejněná výzva Ministerstva vnitra ve spolupráci s Evropskou unií není výzvou pro případné zájemce o dobrovolný návrat, ale pro realizátora projektu. Peníze tedy dostane k přerozdělení jediná osoba nebo organizace. Celková suma se bude pohybovat kolem 60 milionů korun. Čtvrtinu zaplatí Ministerstvo vnitra, zbytek uhradí Evropská unie ze svých fondů. Projekt s názvem „Návraty“ má začít 1. dubna 2019 a skončit nejpozději do 30. června 2022.
„Oblast dobrovolných návratů legálně i nelegálně pobývajících cizinců ze třetích zemí je pevnou součástí návratové politiky každého členského státu EU a jeho podpora je v rámci EU priorita, což dokládá i objem finančních prostředků z Azylového, migračního a integračního fondu, které jsou pro tuto oblast alokovány,“ uvedla pro Seznam mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.
Projekt se bude týkat převážně cizinců, kteří nemohou v Česku nadále zůstat. „Cílem je podpořit dobrovolný návrat u těch cizinců, kteří nesplňují podmínky k pobytu na území, případně je zde předpoklad nebo může nastat situace, že tyto podmínky splňovat přestanou,“ doplnila mluvčí.
Projekt by se tedy měl zaměřovat na všechny kategorie cizinců , kteří by „potenciálně mohli být rizikem při propadu do nelegální migrace“. A to, ať už se v daném okamžiku vyskytují na území České republiky již v nelegálním postavení či například v postavení žadatele o azyl.
Příslušník třetí země může získat podporu v hodnotě až 4000 eur (102 a půl tisíce korun). Nejnižší dotace čítá 1500 eur (38 a půl tisíce korun). Na co je částka mimo jiné určená? Například na letenku a přepravu zavazadel, stejně tak na úhradu poplatků souvisejících s vydáním cestovních dokladů. Peníze budou dále určeny na ubytování včetně platby nájmu a základního vybavení domácnosti, případně nezbytné stavební úpravy vlastní nemovitosti.
Cizinec bude moci díky penězům dosáhnout i na nejrůznější školení a další formy vzdělávání. A to jak v Česku, tak v cílové destinaci, přičemž výsledky vzdělávání musí být uplatnitelné v cílové destinaci. Dalšími „benefity“ budou zdravotnická péče či právní služby.
