Článek
Až za několik dní přijde z Prahy na Nejvyšší soud v Brně spis týkající se vyšetřování okolo bývalého předního tuzemského žalobce Libora Grygárka, najdou v něm soudci i několik dokumentů, které vydají na zcela jiný příběh.
Mezi stovkami listů, které se přímo Grygárka dotýkají, se objevuje – jak zjistily Seznam Zprávy – i několik dopisů ze švýcarské prokuratury.
Jde o dokumenty, které do spisu detektivové vložili při vyšetřování kauzy kolem někdejšího náměstka vrchního státního zastupitelství.
Píše se v nich, jak velký objem peněz měl ve Švýcarsku uložený jeden z kdysi nejvlivnějších lobbistů a obchodníků v Praze Roman Janoušek a že tu v této souvislosti probíhalo vyšetřování.
Dopis, který Seznam Zprávy získaly, poslala Generální prokuratura Švýcarska na Nejvyšší státní zastupitelství před koncem roku 2011. Na jeho hlavičce je zdůrazněno, že jde o urgentní zprávu.
V dopise švýcarský prokurátor Luc Leimgruber psal, že Janoušek má dispoziční práva k účtu ve Švýcarsku, na kterém je uloženo více než 2,3 miliardy korun (tedy zhruba 110 milionů švýcarských franků). A že v této souvislosti vedou trestní řízení proti neznámým osobám pro praní špinavých peněz.
„Z různých článků, které se objevily v českém tisku, se zdá, že Roman Janoušek je zvláště podezřelý, že je zatažen do podezřelých aktivit ve vztahu s pražskou radnicí,“ uvedl Leimgruber.
Dosud se vědělo, že se Švýcaři zajímali o Janouška už v roce 2008. Tehdy zablokovali na účtu, k němuž měl práva, částku 197 milionů korun. A právě kvůli této transakci čelil Grygárek obvinění. Jak tvrdili vyšetřovatelé, Grygárek měl Janouška zvýhodnit a pomoci mu přikrýt tuto finanční transakci.
Jenže jak městský, tak později i vrchní soud rozhodly, že stíhání Grygárka zastaví. Poté, co před pár dny podalo Nejvyšší státní zastupitelství dovolání, ho bude nyní řešit Nejvyšší soud.
V dopise ze Švýcarska jde tak o částku více než desetkrát vyšší. Než přišel do Brna, došlo ke schůzce šéfa žalobců Pavla Zemana s tehdejším švýcarským velvyslancem v Česku André Reglim a policejním atašé švýcarského velvyslanectví Charlesem Marchonem. Uskutečnila se v březnu 2011.
V zápise z této schůzky, který je také součástí spisu, si Nejvyšší státní zastupitelství poznamenalo, že velvyslanec zmínil nové vyšetřování, které kolem Janouška tehdy začalo. Bez pomoci českých úřadů však podle velvyslance nebylo možné ve vyšetřování pokračovat.
„Tyto informace mohou být užity pro vyšetřování ve vaší zemi na základě žádosti o právní pomoc zaslané do Švýcarska, za účelem nahlédnutí do trestního spisu a za účelem obdržení příslušných důkazních prostředků,“ napsal prokutáror Leimgruber v již zmíněném dopise, v němž psal o vyšetřování Romana Janouška.
Zdeněk Kasal, který dodnes vede na Nejvyšším státním zastupitelství odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, v této souvislosti psal svému nadřízenému Pavlu Zemanovi. V e-mailu, který je rovněž ve spise, napsal, že proti Romanu Janouškovi není vedeno v Česku žádné trestní řízení.
„Za dané situace mám za to, že nejsou dány podmínky k tomu, aby mohlo být z české strany ve Švýcarsku žádáno o právní pomoc, neboť předpokladem tohoto postupu je trestní řízení vedené v ČR,“ uvedl Kasal.
V současné době Nejvyšší státní zastupitelství říká, že díky podkladům od švýcarských prokurátorů byly na začátku roku 2012 zahájeny v Česku úkony trestního řízení. Potvrdil to mluvčí úřadu Petr Malý.
Ty nakonec vedly v červnu 2013 i k zásahu na Úřadu vlády. A v rámci něho byla mimo jiné obviněna i šéfka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová).
Švýcaři v této kauze ale nakonec trestní řízení proti Janouškovi v prosinci 2012 zastavili a přes 2,3 miliardy mu uvolnili.
Podle zprávy, kterou dostali čeští žalobci, se nepodařilo prokázat, že by peníze, které měl Janoušek ve Švýcarsku uložené, pocházely z trestné činnosti. Nebyly důkazy ani pro to, že by se Janoušek dopustil takzvaného praní špinavých peněz.
