Článek
Zemědělský svaz ČR uvítal, že stát povolí hubit přemnožené hraboše rozhazováním jedu na pole. Zda není na zastavení hlodavčí kalamity už příliš pozdě, se teprve zjistí.
„Problém pokračuje a zima nepomáhá. Bohužel, poslední zimy nejsou tolik mrazivé, takže mají mizivý vliv na četnost hraboše polního,“ dodal předseda Zemědělského svazu Martina Pýcha. Rozhazovat jed bude možné, až se zveřejní podrobnosti povolení, mělo by to být nejpozději do konce února. Podle předsedy je hraboši zasaženo už 150 000 hektarů půdy.
Kromě škod na úrodě jsou dalším problémem s hraboši především nemoci, které mohou přenášet. Například krvácivá horečka, která se v poslední době objevila na Opavsku u šesti lidí. Závažné virové onemocnění přenáší na člověka jen drobní hlodavci. „Lidé, kteří byli nakaženi na Opavsku krvácivou horečkou, nám vůbec nedělají radost,” upozornil předseda.
Aplikace rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde jsou hraboši přemnoženi natolik, že jejich populace překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti. Možnost rozhazovat jed proti hrabošům na půdu však přichází podle předsedy zemědělského podniku Pomona Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorného na poslední chvíli.
Svaz si také postěžoval na to, že na situaci upozorňoval už před tři čtvrtě rokem. „Potřebujeme zcela zásadně upravit systém, jak reagovat na podobné kalamity v budoucnosti. Abychom nezasahovali, až když ta kalamita graduje do obrovských rozměrů, ale na začátku, kdy jsme schopni to zvládat s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu,“ řekl Pýcha.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) loni v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky právě na povrch půdy. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a Ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nalezli se také uhynulí čápi. Podle Ministerstva zemědělství je i v současnosti možná aplikace jedů dovnitř do nor, maximální dávka jsou dva kilogramy na hektar.
