Odešel pryč kvůli podezření z korupce. Španělsko se ptá, kam zmizel král

Královský palác ani samotný Juan Carlos I. po pondělním oznámení opuštění Španělska cílovou destinaci nesdělili. Bývalý španělský král se prý rozhodl odejít ze Španělska ve snaze zmírnit tlak na královskou rodinu kvůli podezření, že se mohl dopustit korupce. Ze země odešel bez své manželky Sofie, která je už několik dní na Mallorce, kam královská rodina jezdí na dovolenou.

Spekulace španělských médií, jako třeba listu ABC, se točí kolem přesunutí do Dominikánské republiky, kam cesta Juana Carlose I. měla vést přes Portugalsko. Portugalská televize zase uvedla, že právě v Portugalsku bývalý král i nadále zůstává, strávil v zemi totiž část dětství a dlouho zde v exilu pobývali jeho rodiče. Za stejnou informací si stojí také list El Confidencial. Mezi další tipy pak patří Francie nebo Itálie, kde má část své rodiny a přátel, píše agentura AP.

Oznámení o odchodu monarchy zaplnilo titulní stránky všech španělských novin a odsunulo stranou zprávy o koronaviru. I když se názory médií, jejich čtenářů i politiků na Juana Carlose různí, všichni se shodují v tom, že bývalý panovník je jednou z největších postav španělské historie.

„Přechod k demokracii po smrti diktátora Franciska Franka si bez něj nelze představit, historie by bez něj byla jiná a zřejmě ne lepší,“ napsal v úterý katalánský deník El Periódico. Podle něj Juan Carlos I. odchodem ze země prokázal Španělsku svou „poslední (špatnou) službu“.

Část veřejnosti otce nynějšího krále Felipeho VI. za odchod ze země chválí, jiní tvrdí, že utekl před justicí, třebaže Juan Carlos I. slíbil, že vyšetřovatelům bude k dispozici.

„Útěk Juana Carlose Bourbonského do ciziny je nedůstojným krokem bývalého šéfa státu, který tak nechává monarchii ve velmi kompromitujícím postavení,“ napsal v pondělí na Twitteru místopředseda vlády Pablo Iglesias, který je šéfem radikální levice.

Španělský premiér Pedro Sánchez se oficiálně k odchodu monarchy do ciziny nevyjádřil, očekává se, že to udělá dnes po skončení pravidelného zasedání vlády. Hlavní opoziční strana, Lidová strana (PP), vyjádřila „absolutní respekt“ k rozhodnutí Juana Carlose I., které podle ní „dokazuje jeho loajalitu ke Španělsku“. PP rovněž vyzdvihla královu „rozhodující úlohu na cestě k demokracii“ ve Španělsku.

Kriticky se pak na adresu královské koruny vyjádřili katalánští separatisté. „Útěk emeritního krále neznamená, že zmizela potřeba vyšetřit a soudit zkaženost monarchie,“ uvedl šéf katalánského parlamentu Roger Torrent. Šéf frakce katalánských separatistů ve španělském parlamentu Gabriel Rufián nepřímo označil Juana Carlose za „zloděje“. „Ale nejde jen o jednu osobu, nýbrž o celou instituci, monarchii, která je prohnilá,“ citoval Rufiána deník El Periódico. Deník zároveň připomněl, že Juan Carlos I. zatím není soudně vyšetřován ani ve Španělsku, ani ve Švýcarsku.

Na trůn nastoupil Juan Carlos I. v roce 1975 po smrti diktátora Franka a ve Španělsku následně pomohl přejít k demokracii. Španělský král je tak sice nyní brán jako hlava státu, ale jde spíše o reprezentativní funkci, jelikož výkonná moc leží v rukou volené parlamentní vlády. V očích široké veřejnosti se pak Juan Carlos I. postupně stal velmi oblíbeným a respektovaným panovníkem země.

Jeden z velkých momentů jeho vlády je připisován roku 1981, kdy ustál pokus o státní převrat. Stoupenci starého frankistického režimu tehdy nesouhlasili s novou demokratickou vládou a rozhodli se převzít kontrolu. Do budovy parlamentu, kde probíhala volba předsedy vlády, tak 23. února pronikla ozbrojená skupina Civilní gardy.

Civilní garda držela osazenstvo parlamentu několik hodin jako rukojmí, během těch král převrat rázně odsoudil a vyzval k pokračování na cestě k právnímu státu a demokratické vládě. Skupina vzbouřenců se nakonec vzdala a lidé byli z budovy parlamentu propuštěni.

Na španělském trůnu seděl Juan Carlos I. téměř čtyři dekády, v červnu 2014 ale abdikoval ve prospěch svého syna Felipeho VI., mohla za to zejména atmosféra, kterou kolem sebe „na stará kolena“ vytvořil. Svou pověst si pokazil například výlety v roce 2012, kdy zamířil na lov slonů do Afriky. Vlna nevole se zvedla jednak kvůli kontroverzi týkající se lovu ohroženého zvířete, ale i kvůli načasování; jeho zemi tehdy postihla ekonomická krize.

Veřejnost a média tak postupně přestala přivírat oči nad královým jednáním a svou porci pozornosti dostaly i jeho mimomanželské aféry. Další nechtěný stín na královskou rodinu dopadl kvůli korupční kauze králova zetě, jenž měl zpronevěřit veřejné peníze přes nadaci, kterou tehdy vedl. Postupný propad na žebříčku oblíbenosti vedl až ke králově nečekané abdikaci. Na trůn nastoupil jeho syn, který měl pošramocenou pověst monarchie napravit.

Od roku 2018 prokuratura vyšetřovala kauzu týkající se zakázky výstavby vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii, kterou v roce 2011 získalo konsorcium španělských firem. Případ pak převzala prokuratura nejvyššího soudu. Vyšetřování se týká podezření, že Saúdská Arábie zaplatila několika lidem, mezi nimiž je jmenován i Juan Carlos I., jako úplatek miliony eur.

Podezření vyplynulo z nahrávek, které policie před několika lety zabavila bývalému policejnímu komisaři Josému Villarejovi podezřelému z prodeje kompromitujících informací. Na jedné z nahrávek bývalá milenka Juana Carlose I., německá podnikatelka Corinna Larsenová, tvrdí, že ji král využil k zakrytí tajných kont ve Švýcarsku. Ta byla nyní španělskými státními zástupci požádána, aby v září v Madridu ohledně této záležitosti podala svědectví, napsala agentura AP.

O Juana Carlose I. se zajímají státní zástupci jak v Madridu, tak i v Ženevě. Prověřují možné úplatky a hledají offshorové účty bývalého krále, píše agentura Reuters. Ten ovšem ani v jedné zemi není formálně stíhaný, nemůže tak momentálně být považován za uprchlíka.

Španělské státní zastupitelství již informovalo, že odchod Juana Carlose I. na aktuální situaci nic nemění, pokud by se například král nacházel v Dominikánské republice, má s ní země dohodu o vydání. Pro Švýcarsko už by situace byla těžší, to klasifikuje Dominikánskou republiku jako zemi, se kterou je soudní spolupráce „velmi obtížná“, informuje Reuters.