Odepisovaný Solskjaer odrovnal kolegu z Tottenhamu

Ole Gunnar Solskjaer, norský kouč ve službách Manchesteru United, neměl po debaklu s Liverpoolem v poměru 0:5 zrovna nejlehčí spaní. „Byl to náročný týden pro fanoušky, pro hráče, pro celý klub. Já se osobně raději držel stranou od toho hluku, co nás v médiích doprovázel a soustředil se na nadcházející zápas proti Spurs,“ popisoval krizové období Solskjaer.

Šlágr kola mezi Tottenhamem a Manchesterem United měl představovat jednu z posledních šancí Solskjaera na udržení si pozice a důvěry klubového vedení. Utkání ale nakonec spíš předznamenalo brzký pád Nuna Espirita Santa, jeho trenérského protějšku na lavičce Tottenhamu. Ole totiž ušil tentokrát taktiku, která zafungovala na výbornou.

Solskjaer se po oprávněné smršti kritiky ze všech stran, kterou spustila poslední ostudná domácí porážka proti Liverpoolu, pokusil v sobotním „zápase pravdy“ o výraznou změnu. Ta spočívala především v obměněném rozestavení. Hráči United se proti domácímu Tottenhamu zformovali tentokrát hned se dvěma útočníky a také nově dvěma halfbeky, kteří měli za úkol energicky pokrývat celý kraj hřiště.

Solskjaer si s realizačním týmem vyhodnotil, že v zápase proti Tottenhamu se mu vyplatí využít svých nejzkušenějších borců na hrotu, a tak se odhodlal postavit vedle sebe Cristiana Ronalda společně s Edinsonem Cavanim. Útočný tandem pokročilých třicátníků se United skutečně vyplatil.

Hosté se v Londýně od začátku prezentovali opatrným fotbalem, do útoků vyráželi ze zajištěné obrany se snahou předejít jakémukoliv ohrožení vlastní branky. Ofenzivních manévrů se tak účastnilo především zmiňované útočné duo a kreativní záložník Bruno Fernandes. Divácky neatraktivní první poločas nakonec přinesl v samém závěru vedoucí branku United, která svou pohledností aspoň částečně vynahradila sledování tuhého boje o střed pole. Bruno zpoza šestnáctky načechral míč na svého krajana Ronalda, který si v nesnadné pozici počínal mazácky.

Ve druhé půli zasadil druhý úder domácím Cavani, když se smrtící ofenzivní výpad United nejprve ubíral po ryze portugalské trase Fernandes-Ronaldo. Tečku za cenným vítězstvím, které Solskjaerovi a spol. aspoň na nějakou chvíli jistě uleví, ochotně učinil střídající Marcus Rashford, jenž z rychlého protiútoku potrestal zpomalenou domácí obranu.

Ole tedy osobní pohromu zažehnal. To na adrese londýnských Kohoutů se o budoucnosti kouče Nuna Espirita Santa od sobotního večera intenzivně jednalo. V pondělí dopoledne klub vydal prohlášení, že Santo byl z funkce hlavního kouče pro nepřesvědčivé výsledky a herní projev odvolán. Kdo nahradí portugalského trenéra je nejisté. Nejčastěji se spekuluje o Antonio Contem, italském ambiciózním trenérovi, a to především díky jeho osobní vazbě na Fabia Paraticiho, současného výkonného ředitele Spurs.

Frustrovaní fanoušci Spurs na svého už bývalého portugalského trenéra během zápasu pokřikovali: „Nevíš, co děláš“. Racionální klubové vedení se muselo smířit i se skutečností, že v papírově vyrovnaném utkání domácí Spurs za celý zápas nedokázali vyprodukovat jednu jedinou střelu na bránu. To se Kohoutům na domácím hřišti „podařilo“ poprvé od roku 2013.

Bezprostřední reakce zoufalých domácích fanoušků vyprovodily hráče z hrací plochy mohutným bučením, jemuž se nevyhnul ani Harry Kane, největší opora Spurs, která v aktuálním ročníku doslova šokuje tím, že na hřišti jen paběrkuje.

Víkend desátého kola Premier League přitahoval překvapivé výsledky jako magnet. Manchester City, nadcházející ligový soupeř United, se na rozdíl od svého městského rivala musí v současnosti obejít bez klasického koncového hráče. V domácím utkání proti Crystal Palace se absence zabijáka na hrotu dokonale projevila, když svěřenci Pepa Guardioly vyšli už pošesté v sezoně gólově naprázdno. Zásadní problém tkvěl ale už předfinální fázi, vždyť Citizens si proti precizně organizovaným hostům nedokázali za celý zápas vytvořit ani jednu stoprocentní gólovou příležitost.

Domácí favorit do utkání nastoupil v nejsilnější možné sestavě, a tedy snad vůbec poprvé v sezoně bez jakéhokoliv prvku překvapení plynoucího z rotace kádru. Hosté se ovšem silného protivníka nezalekli a po několika minutách šli do vedení. Bystrý Wilfried Zaha využil v 5. minutě zaváhání Aymerica Laporteho v rozehrávce, když vypíchl pomalý pas směřující k Rubenu Diasovi a společně s nastartovaným Conorem Gallagherem si šikovně vyměnili balon.

Hosté se během první půle prezentovali odvážným agresivním presinkem, jehož pole působnosti bylo až netradičně vysoko. Citizens se nedařilo najít sebemenší skulinku v obraně soupeře. Nejčastější ofenzivní šablona domácích představovala sérii centrovaných pasů do vápna, jímž scházela přesnost a často i vhodný adresát.

Na konci první půle stáhl nedovoleným zákrokem Laporte pronikajícího Zahu, kterému tak svým chvatem zmařil možnost postupovat na branku Edersona a po zásluze se červenalo. Ve 2. půli hosté zúročili svou početní převahu, když statickou hru domácích bez problémů neutralizovali a z ukázkového protiútoku ještě navýšili na konečných 2:0. Trefil se Gallagher, středopolař hostující z londýnské Chelsea, který v aktuálním ročníku patří k nejlepším hráčům celé soutěže. Hráči Palace vedení Patrickem Vieirou, francouzskou fotbalovou legendou, potvrdili svou vzestupnou formu vskutku senzačním a zaslouženým vítězstvím na půdě úřadujícího mistra.

Citizens v celém zápase vyslali podle Stats Perform do vápna hostí hned 23 centrů, ale recept na efektivitu během 90 minut nenašli. „Jsme tým, který je schopný nasázet bránícím soupeřům i několik branek za zápas, ale někdy je to prostě složité proti tak dobře zformované obraně, která je navíc hluboko posazená. Nedokázali jsme najít vhodný okamžik, kýžený moment překvapení, kterým bychom jejich organizovanost rozbili,“ hodnotil bezzubý výkon svých svěřenců upřímně zklamaný Guardiola.

Ještě zkraje ročníku se nacházel Arsenal až po krk namočený v sestupových bažinách a představoval otloukánka Premier League. Během léta bylo v módě kritizovat klubovou přestupovou politiku a vysmívat se novým nepřesvědčivým posilám. Vždyť Arsenal, který se po třech ligových zápasech krčil se skóre 0:9 vedle tragického Norwiche, utratil na přestupovém poli ve vysoké ostrovní konkurenci vůbec tu největší sumu. Zdá se, že všechno chtělo jen svůj čas.

Brankář Aaron Ramsdale, zřejmě nejpodceňovanější letní akvizice Gunners, se stal ústředním strůjcem výhry 2:0 na půdě nevyzpytatelného Leicesteru. Bez jeho přičinění by se Arsenal svého triumfu zřejmě nedočkal. Podle statistického serveru Opta přispěl Ramsdale k významnému vítězství celkem osmi zákroky. Jedná se o vůbec nejvyšší počet zásahů, co kdy brankář Arsenalu zaznamenal zároveň s dosažením čistého konta od výkonu Petra Čecha z roku 2015. Ramsdaleův tygří skok po přímáku Jamese Maddisona ocenil na Twitteru i Peter Schmeichel, slavný otec domácího gólmana.

„Když jsem viděl tu Maddisonovu střelu, jen jsem si pomyslel, že to je jasný gól. Ten fantastický zákrok byl asi klíčový okamžik celého utkání,“ prohlásil po zápase Mikel Arteta, kouč Arsenalu.

Podle Opty Ramsdaleovi (85,7 procent) náleží v rámci Premier League druhé místo v úspěšnosti zákroků po Edouardu Mendym (89,7 procent), spolehlivém brankáři londýnských rivalů z Chelsea. Muž zápasu Ramsdale pochytal všechny nájezdy domácích, kteří se po změně stran rapidně zlepšili s příchody nažhavených křídel Ademoly Lookmana a Harveyho Barnese.

Arsenal opařil domácí Lišky dvěma údery v prvním poločase. Hosté se prezentovali učebnicovým přechodem do útoku, z něhož pramenilo několik příležitostí a branka Emila Smitha Rowea. Gunners v aktuálním ročníku navíc pravidelně skórují ze standardních situací, což tentokráte vyšlo na hlavu stopera Gabriela, který na přední tyči usměrnil míč za záda bezmocného Schmeichela.

Leicester patří v aktuální sezoně k nejhorším mužstvům z hlediska defenzivní činnosti. S bráněním standardních situací mají svěřenci Brandana Rodgerse dlouhodobé potíže. Gabrielova trefa se stala už pořadovou 18. brankou, kterou Lišky obdržely v Premier League od začátku sezony 2020/21. A to nepočítáme penalty.