Článek
Jacob Rees-Mogg, a dokonce Boris Johnson. To jsou dvě nejzvučnější jména z tábora prominentů Konzervativní strany, která v posledních hodinách pozoruhodně změnila názor. Jejich nový postoj by se dal shrnout do věty: „Nějaký brexit je lepší než žádný brexit.” Toryovští zastánci odchodu své země z EU si ale vesměs kladou podmínky. Souhlas severoirské DUP s brexitovou dohodou je podmínkou i matematicky nutnou pro získání většiny. Odbojní konzervativci ale chtějí taky ujištění, že se jejich stranická šéfka Theresa Mayová už nebude podílet na další fázi vyjednávání s Evropskou unií.
The Daily Telegraph napočítal 11 konzervativních poslanců, kteří by teď mohli rozvodovou smlouvu s EU podpořit. Podle The Times je takových zákonodárců dokonce 20.
Radikální brexiteři mají „vítr” z dnešních testovacích hlasování v Dolní sněmovně, ve kterých by poslanci měli naznačit míru podpory pro jednotlivé varianty britského vztahu s EU, včetně možného stažení aktivace čl. 50 Lisabonské smlouvy. Tato pro vládu nezávazná hlasování by mohla napovědět, kudy vede cesta z brexitové slepé uličky, v níž se britský parlament ocitl. Ten se v posledních týdnech dokázal shodnout na tom, co nechce. Nenašel ale většinovou podporu pro to, co by poslanci pozitivně chtěli…
Už samotné schválení pozměňovacího návrhu sira Olivera Letwina o tom, že parlamentní brexitovou agendu převezmou od vlády dočasně poslanci, má obrovskou symbolickou hodnotu. Tím spíše, že Letwinův návrh podpořilo plných 329 zákonodárců, včetně několika členů širšího kabinetu Theresy Mayové. Předsedající Dolní sněmovny John Bercow z dlouhého seznamu vybere nejspíš 6 nebo 7 návrhů, o kterých se pak dnes večer bude hlasovat. Poslanci dostanou jen jeden hlasovací lístek se všemi návrhy, kde mohou zakroužkovat vícero variant, které se jim zamlouvají. V tuto chvíli je nejasné, zda budou zákonodárci svázáni stranickou disciplínou, nebo se budou moci rozhodnout čistě podle svého vědomí a svědomí. Theresa Mayová naznačila, že konzervativní poslanci žádnou partajní strategií omezeni nebudou. Jaké varianty se tedy nabízejí?
1) Brexit bez dohody, varianta no-deal: I když si tuto možnost nikdo výslovně nepřeje, stále může nastat, a to nejdříve 12. dubna.
2) Brexitová dohoda premiérky Mayové: Je třeba ji do 11. dubna schválit. Jinak nastane brexit bez dohody, viz bod 1. Po schválení by nastalo přechodné období, během něhož by Spojené království fungovalo na bázi unijního členství a vyjednávalo by s EU o budoucí obchodní dohodě.
3) Stažení aktivace čl. 50 Lisabonské smlouvy: Tento krok, který by znamenal zrušení brexitu, žádá více než 5 milionů signatářů příslušné petice. Víme z nálezu Soudního dvora EU, že „deaktivace” čl. 50 nepodléhá dalšímu souhlasu členských států EU.
4) Vypsání dalšího referenda o brexitu: Na výběr by nejspíš bylo mezi brexitovou dohodou premiérky Mayové a setrváním v EU.
5) Brexitová dohoda Theresy Mayové + setrvání Británie v celní unii: Znamenala by zachování volného přeshraničního obchodování. Tím pádem by nebylo zapotřebí „irské pojistky”, resp. tato pojistka by byla trvalá…
6) Dohoda o volném obchodu s EU na styl Kanady: Varianta nazývaná „Kanada+++”. Vyžadovala by dlouhodobý odklad brexitu a složité vyjednávání.
7) Brexitová dohoda Theresy Mayové + členství Británie v jednotném trhu: Zachování volného pohybu zboží, služeb a především osob. Hlavně pokračování volného pohybu osob je pro Brity těžko myslitelné.
8) Varianta Norsko Plus: Rovněž počítá se zachováním volného pohybu osob. Londýn by musel přispívat do unijního rozpočtu a řídit se unijními pravidly, aniž by o nich mohl rozhodovat. Británie by ale byla např. mimo jurisdikci Soudního dvora EU.
