Článek
Největší odborová centrála v úterý oznámí, o jak velkém růstu mezd bude pro příští rok vyjednávat.
Před samotným sjezdem nechtějí své požadavky přesně prozradit. Loni odbory žádaly růst mezd o 8-10 procent, nyní podle informací Seznamu na dvouciferné přidání nemyslí.
Duel: O půl hodiny z práce dřív? Odbory tlačí na kratší pracovní dobu. Firmy se na to zatím necítí
Video: Markéta Spěváčková, Seznam Zprávy
Předseda odborářů Josef Středula nechtěl být v pondělí v odpovědi na otázku, jaké budou mzdové požadavky odborů, konkrétní. Pouze uvedl, že půjde o navýšení odpovídající stavu ekonomiky.
Pohled zpět však naznačuje, že odboráři v posledních letech skutečný potenciál na trhu práce uměli odhadnout.
Například pro rok 2016 požadovali nárůst výplat o tři až pět procent. Mzdy reálně v tomto roce rostly o 4,2 procenta. Pro rok 2018 žádali, jak už bylo zmíněno, nárůst mezi osmi až deseti procenty, reálně mzda poskočila o 8,6 procenta, tedy alespoň za první pololetí.
To, o kolik si řeknou tentokrát, je pro zaměstnavatele důležité.
„Kolektivní vyjednávání o výši mezd v některých podnicích nebo v určitých segmentech je vždycky silným signálem pro zbytek trhu, ale není to jediný faktor, který určuje mzdovou hladinu v České republice. Tržní tlak je v tuto chvíli výrazně silnějším faktorem,“ říká Tomáš Dombrovský, analytik trhu práce ve společnosti LMC.
Dodává, že v některých případech by si specifičtí zaměstnanci, kterých je nedostatek, dokázali vyjednat ještě vyšší přidání, než jakého dosáhnou prostřednictvím kolektivního vyjednávání.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v příštím roce poroste mzda odhadem o osm procent a další růst do budoucna může představovat problém.
Podnikatelé to podle Dlouhého vnímají jako rostoucí riziko.
„Mohlo by se stát, že firmy začnou říkat, že musí platit na mzdách tolik, že přestanou mít na investice. A jestli naše země potřebuje něco ještě více než nárůst mezd, tak je to investování,“ uvedl předseda Hospodářské komory.
