Článek
Zpřesnění věku zemřelých usnadnilo identifikaci kosterních pozůstatků. Metodu DNA odborníci kvůli špatné kvalitě ostatků nemohli použít. Do krypty se pohřbívalo od roku 1677 do roku 1764. Místem posledního odpočinku se stala i pro lidi, u nichž podle Ondřeje Hájka, ředitele Muzea Vysočiny Pelhřimov, které kapli i hrad v majetku kraje spravuje, nelze z dochovaných pramenů určit, jaký vztah měli k hradů Kámen či jejich majitelům. Platí to i pro desetiletou Marii Terezii Juliánu, snad dceru místního lékaře.
Ostatky se do hrobky vrátí po opravě kaple, která by měla skončit ještě letos. Návštěvníkům bude přístupná od příštího roku.
V kryptě, jejíž průzkum se odehrál i v roce 1913, bylo podle archeologů 13 hrobových celků. Později se ukázalo, že jeden z nich byl jen samostatné víko rakve. Nebylo možné určit, k jaké rakvi původně patřilo. Rakve byly takřka rozpadlé. Antropolog následně určil, že ostatky patřili dvanácti lidem, šest z nich bylo dětí. Nyní jsou ostatky v depozitáři Muzea Vysočiny Jihlava, které archeologický průzkum provádělo. Budou uloženy do nových dubových rakví menších rozměrů a umístěny zpět do krypty, kterou by měl podle záměru ředitele pelhřimovského muzea zdobit jen prostý kříž. Hrobka bude znovu uzavřena, zůstane nepřístupná.
Podle vedoucího archeologa jihlavského muzea Davida Zimoly byl výzkum zaměřený také na stavební vývoj kaple nebo jejího těsného sousedství, pozůstatky jiných staveb se ale v sondách nenašly, i když je lze podle dobových materiálů předpokládat.
Kaple Panny Marie Bolestné byla postavena majiteli panství a hradu Kámen ve druhé polovině 17. století jako rodinná hrobka. Majitele hradu a stavebníka kaple Jana Krištofa Malovce z Malovic v kryptě pohřbili jako prvního v roce 1677.
Kaple byla podle Hájka stavěná tak, aby odrážela mysterium barokního pohřbu. Před východním oknem, které osvětlovalo katafalk se zemřelým, byly umístěny sochy andělů. Při záři vycházejícího slunce navozovaly pro přítomné v kapli pocit, že přicházejí pro duši zemřelého. Podobně fungovalo i západní okno, které večer osvětlovalo sochu Panny Marie Bolestné. „Když na ní dopadalo rudé světlo zapadajícího slunce, tak celá zářila a jakoby vystupovala z oltáře, prostě klasické barokní mysterium. Z toho usuzujeme, že barokní kapli musel navrhnout někdo, kdo velmi dobře věděl, co dělá, jenomže neznáme jeho jméno,“ řekl Hájek. Západní okno ale bylo zazděno nejpozději na začátku 20. století. V jeho původním místě z vnější strany zdobí kostel reliéf Panny Marie Bolestné z roku 1932, který už prošel restaurováním. Restaurovaný je také štukový strop. Má specifickou podobu, která se neopakuje nikde na hradě, i když byl hrad přestavován v době, kdy se stavěla i kaple.
Kapli získal od církve v roce 2017 Kraj Vysočina. O dva roky později začala její rekonstrukce za asi 17 milionů korun.
