Odbojný matematik se vzepřel Macronovi. Paříž chce dobýt sám

„Mezi příslušností k politickému aparátu a mému angažmá pro město volím věrnost Pařížankám a Pařížanům a zůstávám svobodným kandidátem,“ napsal na svém twitterovém účtu poslanec vládní strany Republika vpřed! Cédric Villani po nedělním přijetí v Elysejském paláci.

Podle Stanislase Gueriniho, šéfa Macronova hnutí, to znamená jediné – vyloučení Villaniho ze strany. Vládní strana už totiž svého oficiálního kandidáta má: někdejšího mluvčího vlády Benjamina Griveauxe.

Villani, kterého ke vstupu do politiky přesvědčila právě nynější hlava státu, tak možná rozhodl o nejdůležitějším výsledku francouzských komunálních voleb.

Šestačtyřicetiletý Villani se ve své zemi proslavil především jako talentovaný matematik. Před vstupem do politiky šéfoval vědeckému Institutu Henri Poincaré na pařížské Sorbonně, specializoval se na matematickou analýzu a učil na několika univerzitách, mimo jiné i v kalifornském Berkeley. V roce 2011 se stal rytířem Řádu čestné legie. Kromě výzkumu a vyučování se od roku 2010 věnoval i popularizaci své milované disciplíny.

V posledních komunálních volbách v roce 2014 podpořil nynější starostku Anne Hidalgovou, o tři roky později už ale socialistům věrný nebyl a přihlásil se k politice Emmanuela Macrona. Podobně jako pozdější prezident i Villani deklaroval, že politicky nestojí „ani vpravo, ani vlevo“.

Před následnými parlamentními volbami nejdříve dvakrát vábení macronovců odolal, nakonec se ale nechal přesvědčit. V departementu l’Essonne pak volby s přehledem vyhrál – ve druhém kole ho v souboji s kandidátem pravicových Republikánů podpořilo 69 procent hlasujících.

Vědě se Villani věnoval i jako poslanec. Kromě předsedání parlamentního výboru pro vědu a technologie vypracoval například 21 doporučení pro výuku matematiky na základních a středních školách.

Když vloni macronovci vybírali vhodného kandidáta do pařížských voleb, jméno Villaniho bylo jedním z nejskloňovanějších. Vedení strany ale odmítlo vybrat kandidáta v primárkách a ukázalo na dnes už bývalého vládního mluvčího Benjamina Griveauxe, jednoho z nejbližších Macronových spojenců.

Villani se ale plánu na dobytí pařížské radnice nevzdal, a stal se tak „disidentským kandidátem“. S macronovci se ostatně začal rozcházet i v jiných otázkách, než je vedení metropole. Vyslovil se například pro schvalování penzijní reformy v referendu a zpochybnil plánovaný věk, v němž by měli mít Francouzi právo na plný důchod, s tím, že nic takového v Macronově prezidentském programu nefigurovalo.

Zatímco Villani je považován za jistý druh politického UFO, Griveaux patří ke stranickému establishmentu. Jeho odpůrci ho označují za aparátčíka. Oba muži o svých vztazích veřejně nemluví, v rámci kampaně na sebe ale běžně útočí.

Posledním tématem, kde nabízejí každý zcela odlišnou vizi, je otázka budoucnosti pařížských nádraží. Griveaux plánuje přesun Východního nádraží z centra města na některá z předměstí, aby mohl na jeho ploše vzniknout pařížský „Central Park“. Villani tvrdí, že přesun nádraží není prioritou, a raději by vybudoval zcela nový terminál na okraji metropole.

Jak už to tak bývá, když se dva perou, třetí se směje. Poslední průzkum agentury Odoxa-CGI přisuzuje vítězství v prvním kole stávající starostce Hidalgové s 23procentní podporou. Na druhém místě figuruje trochu překvapivě bývalá ministryně spravedlnosti Rachida Datiová kandidující za Republikány s 20 procenty a až třetí je se 16 procenty vládní kandidát Griveaux. Villanimu pak průzkum přisuzuje až páté místo s desetiprocentním ziskem. Kdyby se ale teoreticky podpora obou mužů z Macronovy strany sečetla, měla by Republika vpřed! solidní šanci na vítězství.

Dva měsíce před volbami to ale naopak vypadá na Macronovo fiasko. Jeho strana přitom doufala, že se řádné zabydlí na francouzské politické scéně a rozšíří svůj počet zastupitelů z nynějších dvou tisíc alespoň pětinásobně. Liberální centristické hnutí cílí především na velká města, neúspěch v Paříži by jen těžko nahradil zisk některé z dalších důležitých radnic. I proto se Macron netradičně vložil do komunálních voleb a snažil se znesvářené kandidáty na poslední chvíli usmířit. Marně.

Griveaux sice Villanimu nabízí „otevřené dveře“, kdyby si svůj postoj rozmyslel, matematik se už ale rozhodl. Jeho stoupenci mu gratulují k odvaze, odpůrci mluví o zradě. O svém vyloučení řekl, že si nemyslel, že by něco takového bylo v DNA vládního hnutí. A pokud prý je, ukáže se, že jde o politickou stranu jako každou jinou.