Článek
Místostarostka Dagmar Mášová (Pro Dobříš) připomněla, že Balabánovi byla v jeho rodišti v hájovně Obora počátkem června odhalena pamětní deska. Udělení čestného občanství je podle ní logický krok, který na tuto akci navazuje.
Balabán byl příslušníkem československých legií v Rusku, po návratu do nově vzniklého Československa vstoupil do armády. Po nacistické okupaci se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Spolu s podplukovníkem Josefem Mašínem a štábním kapitánem Václavem Morávkem patřil do skupiny Tři králové, která spolupracovala s různými ilegálními organizacemi a shromažďovala informace o dění v protektorátu, jež předávala exilové vládě do Londýna.
Neméně významná byla sabotážní činnost skupiny. Tři králové se svými spolupracovníky zakládali požáry v továrnách a zničili desítky lokomotiv. Mezi jejich nejslavnější akce patřily pumové výbuchy na německém území: v Lipsku, Mnichově a Berlíně, kde na Anhaltském nádraží v únoru 1941 těsně unikl smrti budoucí muž číslo dvě Třetí říše Heinrich Himmler. Přestože se gestapu dařilo infiltrovat a posléze likvidovat český nekomunistický odboj, skupina unikala hlavně proto, že důsledně dodržovala konspirační opatření, která se u ostatních odbojových uskupení občas podceňovala.
Gestapu se přesto podařilo Balabána v dubnu 1941 po přestřelce těžce zranit a zatknout. Mučili ho, nikoho však neprozradil. Popraven byl v říjnu 1941. V roce 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka, v roce 1947 do hodnosti brigádního generála a v květnu 2005 do hodnosti generálmajora.
Mašína gestapo také po přestřelce a zranění zatklo v květnu 1941. Ani on nic neprozradil, v červnu 1942 byl zastřelen. Nejdéle díky svým dvěma pistolím, které dokonale ovládal, unikal Morávek. Padl v boji s gestapem u Prašného mostu v březnu 1942.
