Článek
Možnost odbočit doprava na křižovatce, i když svítí červená, a rychlost 140 kilometrů za hodinu na některých úsecích dálnic. Takové změny zvažuje ministr dopravy Dan Ťok. Inspiraci na změnu legislativy si přivezl z Rakouska. Od povolení odbočit na červenou doprava si slibuje zlepšení plynulosti dopravy i dopad na ekologii.
„Byl bych opatrný zavést odbočování vpravo na červenou paušálně. Máme křižovatky, které jsou nepřehledné. Je tam třeba zástavba blízko vozovce. Na takové křižovatce odbočovat na červenou by byl problém. Například v Německu, tam, kde není dostatečný výhled na křižující chodce, cyklisty, auta a v dalších případech, to neumožňují. Pokud bychom to zavedli všude, přineslo by to problémy,“ říká soudní znalec Jindřich Šachl z Dopravní fakulty ČVUT.
Anketa
Ministr dopravy Dan Ťok svůj záměr zavést možnost odbočování na červenou hájil tím, že by to podpořilo plynulost provozu i ekologii, protože auta by zbytečně nestála před křižovatkami.
„Odbočování na červenou by rozhodně mohlo mít ekologický přínos a pomohlo by to plynulosti dopravy,“ míní dopravní expert Roman Budský. „Ale jen tam, kde je to bezpečné. Pokud by se to udělalo paušálně, mohlo by to přinést víc škody než užitku,“ dodává.
Americký vs. německý model
V případě odbočování na červenou by Ťok prosazoval spíše americký model. V USA mohou řidiči odbočit na červenou na jakékoliv křižovatce, pokud to není dopravní značkou vyloženě zakázáno.
Samozřejmostí je ale, že mají přehled o všech vozidlech, která přijíždějí zleva, i o chodcích na přechodu.
Podle Romana Budského by však bylo bezpečnější převzít německý model. Tam křižovatky, kde je takové odbočení možné, označují plechovou cedulí se zelenou šipkou. Kde značka chybí, řidič odbočit nemůže.
Rychleji na dálnicích?
Ministr Ťok úmysl přepsat dopravní pravidla oznámil běhěm své návštěvy Rakouska, kde jednal s tamním ministrem právě mimo jiné o zvýšení rychlosti na dálnicích.
Právě v Rakousku od léta testují na dvou dálničních úsecích zvýšení povolené rychlosti o deset kilometrů na 140 km/h. Příští rok v srpnu chtějí rozhodnout, jestli rychlost zachovají a případně rozšíří i na další úseky dálnice.
„Myslím, že na to připravení nejsme. Naše dálnice nemají parametry, které by měly mít. Můžeme to zkusit na vybraných přehledných úsecích dálnic, kde statisticky nedochází k výrazným dopravním problémům,“ komentuje českou situaci Roman Budský.
Anketa
Podle Jindřicha Šachla hrozí, že by při zvýšení povolené rychlosti docházelo k více nehodám a s vážnějšími následky.
„Při rychlosti 140 km/h bude kinetická energie vozidla o 16 % vyšší. Také brzdná dráha bude o 16 % delší. Tam, kde byste ze ‚130’ dobrzdili za vozidlem, které před vámi zastavilo, ve ‚140’ do něj narazíte padesátikilometrovou rychlostí,“ vypočítává rizika Jindřich Šachl.
Poukazuje i na to, že vyšší rychlost nepřinese výraznou časovou úsporu pro řidiče.
„Pokud pojedete rychlostí 140 km/h místo 130 km/h, tak na padesáti kilometrech ušetříte necelé dvě minuty času. Z Prahy do Brna dojedete o necelých sedm minut dříve. Ale jen za předpokladu, že pojedete nepřetržitě celou cestu stejnou rychlostí,“ říká Šachl.
Upozorňuje také na to, že na dálnici jezdí i kamiony s výrazně omezenější maximální rychlostí. „Vyjet z pravého pruhu z mezery mezi kamiony do pruhu, kde se jezdí 140 km/h, je velice nebezpečné,“ dodává.
