Článek
„Byla to největší povodeň v Povodí Vltavy, kterou jsme kdy zaznamenali. Do té doby byly velké povodně v letech 1872 a 1890. Ne, že by do roku 2002 nebyly záplavy, byly, jsou a budou, ale šlo o ‚menší epizody’. Důležité je ale říct, že se na žádnou povodeň neumíme připravit. Nejhorší chyba by byla, kdybychom se připravovali na povodeň, která byla. Každá další je totiž jiná,“ dodává Kubala.
I přes řadu protipovodňových opatření, která metropole po povodních v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Praze přijala, nelze prohlásit, že se nic podobného nemůže opakovat. V případě Prahy zůstává největším strašákem Berounka.
„Berounka, na rozdíl od Vltavy, nemá žádné vodní dílo, kde by došlo k pozdržení vody,“ objasňuje hlavní důvod generální ředitel Povodí Vltavy.
„Vltava má dnes průtok nějakých 54 metrů krychlových za sekundu, před sedmnácti lety to bylo 5160 metrů krychlových za sekundu, takže když si to představíme výškově, mluvíme o nějakých osmi metrech. A Berounka, která má dnes průtok 8 metrů krychlových za sekundu, tehdy měla průtok 2170, což z celkových čísel představuje téměř 50 % tehdejšího povodňového průtoku. Berounka je tak stále výrazný vodní tok, který se výrazně podílí na povodni od soutoku s Vltavou a níže,“ dodává šéf Povodí Vltavy Petr Kubala.
Jak se za posledních 17 let změnila protipovodňová opatření a jak moc reálná je stavba přehrady na Berounce u Roztok u Křivoklátu? Více v úvodním videu. Rozhovor je součástí pořadu Letní ráno, které můžete sledovat celé prázdniny od 8:00 na celoplošné Televizi Seznam.
