Článek
„Žiju v Česku 20 let,“ vypráví Seznam Zprávám běloruská lékařka Alena. Na pražskou Kampu přišla podpořit svou vlast a také lídryni opozice Svjatlanu Cichanouskou, která měla každou chvílí vystoupit před dav několika stovek přihlížejících. Vedle paní Aleny stála její krajanka Ludmila. Také Běloruska žijící v českém exilu, ovšem pouhé dva měsíce.
„Přijela jsem do České republiky v rámci programu Medevac (program Ministerstva vnitra, který zajišťuje lékařskou pomoc v kritických regionech, pozn. autora). V Bělorusku jsem byla zdravotní sestra. Zatkli mě během protestů a ve vězení i mučili. Tři dny jsem musela sedět na kolenou, ruce v poutech, mlátili nás obušky do zad a přes páteř. Lidé brečeli a prosili o pomoc a já jako zdravotnice jsem jim nemohla pomoct,“ vypráví hrůzné nedávné zážitky paní Ludmila skrze tlumočení paní Alenou. Dodnes má prý Ludmila panické ataky.
Rozhovor Svjatlany Cichanouské pro Seznam Zprávy
„Když jsem se dozvěděla, že program existuje, okamžitě jsem jí volala a chtěla ji sem dostat. Odpověděla mi – Mám tu hypotéku a kocoura! A já jí – že tady ale bude mít svobodu,“ popisuje Alena Ludmilinu cestu do Česka.
Obě ženy před dvaceti lety žily a společně pracovaly v Bělorusku na dětské klinice. Transplantovaly dětem kostní dřeň. Dvacet let poté se scházejí v Praze, ale na Bělorusko nezapomínají. „Mám takový sen, že bych mohla sednout do auta a přijet domů. Mám tam příbuzné a kamarády, mám tam kořeny,“ líčí Alena.
Obrazem: Ať žije Bělorusko! Stovky lidí v Praze podpořily Cichanouskou
„Svjatlana Cichanouská plní roli, kterou měl Václav Havel. Obdivuju tu holku. V historii asi nemělo lidstvo takový příklad. Umíte si to představit? Jeden den děláte karbanátky a druhý den jdete na setkání s Macronem,“ ptá se Běloruska s perfektní češtinou a s červenobílou vlajkou kolem ramen.
„Je klidná žena, která vleče neuvěřitelně těžký vlak, morální, psychický i politický. Jsem na ni pyšná. Má silnou páteř. Nechci být sprostá – ale ona má opravdu koule,“ dodává ještě Běloruska žijící v Praze.
Koncert u Mlýnské kavárny na Kampě přilákal i spoustu Čechů. Vystoupil například David Koller nebo zpěvačka Katarzia. Před osmou večer také žena, na kterou všichni čekali. Svjatlana Cichanouská v obležení české policie vystoupila do záplavy lidí, dětí, červenobílých i evropských vlajek a neubránila se dojetí. „Díky, že jste přišli,“ zvolala do aplausu.
„Už včera jsem byla na demonstraci. Přijde mi smysluplné podpořit jejich prezidentku v exilu,“ zdůvodňuje svoji přítomnost na Kampě Veronika. „Už to je prezidentka, nebo takhle, tady na Kampě už to je prostě prezidentka,“ je slyšet z hloučku opodál.
Ne všichni přihlížející ale sdílejí optimismus. „Už jsem se účastnil pražských protestů po volbách loni v létě. Atmosféra byla euforická. Postupem času ale člověk vidí, že toho moc nemůže změnit. Sice se tu sejdeme, podpoříme je, ale karty jsou asi docela rozdané. Nedovedu si představit ten tlak, který bychom museli vyvinout, aby se něco změnilo. Jediné, co můžeme dělat, je pomáhat Bělorusům tady v České republice,“ líčí Seznam Zprávám Vojtěch.
Podpořit Bělorusy v Česku přišel i Jan. „Mám běloruského kamaráda. Přijel asi před šesti lety do České republiky, protože chtěl studovat, a ne na vojnu. Kdyby se teď vrátil, šel by buď na vojnu, nebo rovnou do kriminálu,“ vypráví osud jednoho z mnoha českých Bělorusů. Uvědomuje si také, jak blízko pro nás Bělorusko je. „Je to v Evropě. Není to žádná Asie. Člověk by se s nimi i domluvil. Přitom taková diktatura. Těší mě, když to naši představitelé dávají najevo. Dokonce i Zeman,“ komentuje Jan. „Jsem vděčná České republice, že nás vzala pod křídla,“ dodává ještě paní Alena.
Svjatlana Cichanouská končí několikadenní návštěvu v České republice středečním projevem v Senátu. Právě na pozvání jeho předsedy Miloše Vystrčila běloruská politička přijela z litevského Vilniusu, kde je již deset měsíců v nuceném exilu.
