Od horečky po karanténu. Co čeká českého pacienta s koronavirem?

Co bude krok za krokem čekat případné pacienty v Česku a jak je země připravená na boj s nákazou?

Pokud u sebe člověk pozoruje příznaky, jako jsou kašel, dýchací potíže či teploty, a zároveň byl v některém z ohnisek nákazy nebo přišel do přímého kontaktu s nakaženým koronavirem, měl by podle pokynů Ministerstva zdravotnictví telefonicky kontaktovat svého lékaře. Obrátit se může i na lékařskou pohotovostní službu, popřípadě příslušnou krajskou hygienickou stanici.

Platí, že by nemocný neměl vyrazit rovnou do čekárny, mohl by totiž ohrozit své okolí i ošetřující personál.

Nákazu zdravotníci v Česku identifikují během šesti hodin pomocí Real-Time PCR testů – stačí odběr z nosohltanu a odběr krve.

„Podle algoritmu je dáno, že se věc řeší regionálně. Neznamená to, že všichni, kdo jsou suspektní, nebo ti, kdo by měli jít do karantény, musí být hospitalizováni v Nemocnici Na Bulovce,“ upřesnila už dříve lékařka Kristýna Herrmannová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.

Klinika má k dispozici 100 lůžek, v případě potřeby a většího náporu na kapacitu se ale může celé zařízení flexibilně přizpůsobit.

„Pokud by bylo třeba, každá nemocnice má svůj karanténní plán, kde má vyčleněno oddělení, které vystěhuje. Obvykle to bývá oddělení, jež není nezbytně nutné pro provoz nemocnice, například oční. Bulovka kromě toho má ještě 50 lůžek v krytu, což je nejzazší možnost,“ dodala k situaci ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je Česko na případné rozšíření koronaviru dobře připravené. V rámci všech nemocnic je k dispozici až 1000 infekčních lůžek.

Kapacity má i speciální vojenská nemocnice v Těchoníně na Orlickoústecku, která disponuje 80 běžnými lůžky a 20 lůžky intenzivní péče.

Bulovka si karanténu kvůli koronaviru vyzkoušela nedávno v případě pěti Čechů evakuovaných z čínského epicentra Wu-chanu. Zdravotníci jim provedli vstupní i výstupní testy a pravidelně měřili teplotu.

„Pokud by byl pacient na koronavirus testován pozitivně a jednoznačně měl tento typ viru, tak bude na samostatné jednotce a ošetřován personálem týmu pro rizikové nákazy,“ popsala tehdy primářka Hana Roháčová.

Ošetřující personál se musí před nákazou sám bránit – používat ústanku typu FFP3, dlouhý voděodolný empír či rukavice.

Kvůli aktuálnímu vývoji okolo nákazy svolal ministr na čtvrtek nadresortní Ústřední epidemiologickou komisi, ve které zasednou i zástupci Ministerstva zahraničních věcí nebo dopravy. Naposledy orgán zasedl v roce 2014 kvůli ebole.

„Česká republika má národní pandemický plán, který byl přijat už v minulosti. Legislativně jsme v tomto směru připraveni a případné aktivity můžeme realizovat. Ministerstvo má poměrně široké kompetence,“ popsal Adam Vojtěch.

Zákony podle něj umožňují i uzavření měst. „Pravděpodobně bychom museli spolupracovat i s bezpečnostními složkami – s policií a případně armádou. Jsou na to připraveni, ale věřím, že k tomu nedojde,“ dodal šéf resortu zdravotnictví.

Situaci v úterý probrala Bezpečnostní rada státu. V pozoru je i Správa státních hmotných rezerv, kterou Adam Vojtěch požádal, aby v souvislosti s koronavirem nakoupila desetitisíce kusů roušek za desítky milionů korun.

Nervozitu vyvolalo především rozšíření viru na území severní Itálie, kde během několika dní došlo ke skokovému nárůstu nakažených. Infekci podlehlo minimálně sedm lidí.

První případy onemocnění v úterý oznámily hned tři evropské země – Rakousko, Chorvatsko a Švýcarsko. V Česku bylo dosud na koronavirus testováno 86 lidí a všechny vzorky byly negativní.

Stále platí, že na nový koronavirus neexistuje žádné specifické antivirotikum.

Rozběhlo se ale několik studií nových léků. Jedna z největších vznikla pod taktovkou kalifornské firmy Gilead Sciences v čele s Čechem Tomášem Cihlářem a zúčastní se jí 761 pacientů. Zhruba 66 procent z nich dostává lék, zbývajícím vědci podávají placebo.

Odborníci pracují také na vakcíně, její vývoj však zabere více času. „Zatím se připravují kandidátní vakcíny. I kdyby měla studie proběhnout ve zkráceném režimu, tak mluvíme o době až 18 měsíců. To je poměrně dlouhá doba. Myslím ale, že by v tomto případě mohla být kandidátní vakcína použita dříve,“ přiblížil náměstek ministra vnitra a epidemiolog Roman Prymula.

Mezi oběťmi podle něj stále převažují zejména starší lidé či chronicky nemocní.

„Případ úmrtí pacienta v nižším věku se objevuje jen velmi zřídka. Smrtnost ve věkové kategorii nad 65 let je až osm procent. V mladších věkových skupinách nákaza probíhá poměrně mírně a smrtnost je 0,1 procenta a méně,“ uvedl Prymula.

Na veřejnosti rezonovaly případy úmrtí čínských zdravotníků, kteří do kritické věkové kategorie nepatřili. To ale podle epidemiologa neznamená změnu v celkovém chování viru.

„Zdravotníci byli exponováni masivně, v Číně jich bylo nakaženo asi 3000. Je také třeba si uvědomit, že byli ve velmi špatné fyzické kondici – nemohli spát, pořád se starali o nemocné. Pokud je přitom organismus oslabený, probíhá onemocnění podstatně závažněji než v běžných podmínkách,“ dodává.