Od dveří ke dveřím. Tálibán hledá spolupracovníky spojenců

„Dovolte mi říct to jasně. Každý Američan, který se chce vrátit domů - my ho domů dostaneme,“ prohlásil dnes americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci k aktuálnímu dění v Afghánistánu.

Spojené státy podle něj od zhoršení situace v Afghánistánu v červenci ze země evakuovaly na 18 000 lidí, z toho 13 000 za poslední týden. Mezi evakuovanými je také 204 novinářů, kteří pracovali pro americká média, doplnil prezident.

Všichni afghánští spolupracovníci USA by mohli být ze země evakuováni do 31. srpna, ale teprve vývoj situace podle šéfa Bílého domu ukáže, zda to skutečně bude možné. Ke stejnému datu by ze země měly odejít poslední americké jednotky.

Právě toto datum podle republikánského zákonodárce Petera Meijera „přispívá k chaosu a panice na letišti, protože tam jsou Afghánci, kteří se domnívají, že mají deset dní na to, aby se dostali ze země, než se její brány definitivně uzavřou“, cituje agentura AP Meijera, který sám sloužil v Iráku.

Spojené státy, Británie, Německo a Francie se dohodly, že příští týden se k diskuzi o situaci v Afghánistánu sejde skupina vyspělých ekonomik G7, uvedl dnes americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci k aktuálnímu dění v Afghánistánu. Biden podle svých slov nezaznamenal, že by spojenci zpochybňovali důvěryhodnost Spojených států v souvislosti s překotným vývojem v zemi, kde se po bleskové kampani minulý víkend chopilo moci radikální hnutí Tálibán.

Situace v Afghánistánu je podle šéfa Bílého domu nadále velmi složitá. Prezident uvedl, že USA jsou v neustálém kontaktu s Tálibánem kvůli situaci na kábulském mezinárodním letišti, odkud se za chaotických scén evakuují občané západních zemí i jejich afghánští spolupracovníci.

„Od pondělí, kdy jsem mluvil naposledy, jsme udělali velký pokrok,“ uvedl americký prezident Joe Biden k evakuačním snahám USA na kábulském letišti. „Jedná se o jednu z největších a nejtěžších vzdušných přeprav v historii,“ dodal.

Uzbekistán vrátil do Afghánistánu skupinu 150 lidí, kteří utekli kvůli obavám z radikálního hnutí Tálibán, jež se zmocnilo vlády v zemi. Agentuře TASS to řekl mluvčí uzbeckého ministerstva zahraničí Jusup Kabulžanov, podle něhož se tak stalo poté, co Tálibán zaručil bezpečnost těchto běženců.

„V důsledku dohod dosažených s vedením Tálibánu o zabránění jakéhokoli násilí, pronásledování a stíhání vedeného proti této kategorii osob bylo 150 afghánských občanů z vlastní vůle vráceno do vlasti,“ citovala agentura vyjádření tiskového tajemníka uzbecké diplomacie.

Ministři zahraničí zemí NATO dnes vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.

Místní zdroje potvrdily, že antitálibánské milice vedené Abdulem Hameedem Dadgarem obsadily oblast Pul-e-Hesar v provincii Baghlán. K bojím dochází i na dalších místech. Místní zdroje uvádí, že Tálibán při bojích utrpěl ztráty.

Rodiny několika bývalých afghánských vládních činitelů uvedly, že jejich příbuzní zmizeli nebo je drží radikální hnutí Tálibán, které minulý týden převzalo kontrolu nad Afghánistánem. Dnes o tom informovala tamní stanice Tolo News. Povstalci dříve vyhlásili amnestii a slíbili, že se nebudou mstít lidem z bývalé administrativy.

Někdejší guvernér a bývalý policejní šéf provincie Laghmán východně od Kábulu se tálibáncům vzdali před pěti dny, členové hnutí je však stále zadržují. Pohřešovaný je i policejní šéf jihovýchodní provincie Ghazní.

Afghánské radikální hnutí Tálibán nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když americký prezident Joe Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Agentura AP dnes s odvoláním na zdroj blízký jednáním, která teď hnutí vede, napsala, že Tálibán rozhodnutí k vládě učiní až po konci měsíce.

Vysoce postavený člen Tálibánu a jeho hlavní vyjednávač Anas Hakkání pode tohoto zdroje informoval zástupce minulých vlád, že hnutí uzavřelo s USA dohodu, podle které do posledního dne předpokládaného odchodu Američanů „neučiní nic“.

AP k tomu napsala, že z výroku není jasné, zda „neučinit nic“ se týká pouze politické sféry nebo i vojenské. Nevysvětluje to nijak plány Tálibánu po 31. srpnu ani to, zda hnutí hodlá splnit své předchozí sliby a do příští vlády zapojit také osoby, které nejsou členy hnutí.

Velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun i další pracovníci české ambasády v Kábulu budou mít po tři měsíce status evakuovaného zaměstnance. Po tuto dobu bude i nadále zastávat post vedoucího zastupitelského úřadu, sdělil ČTK ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Ministr Balounovi oznámil, že má zájem, aby pokračoval v diplomacii na velvyslaneckém místě. Budovu ambasády si Česko pronajímá od soukromého subjektu. Protože je činnost zastupitelského úřadu jen pozastavena, nájem ministerstvo i nadále platí. Další postup se bude odvíjet podle situace v zemi.

Španělsko má 1 000 volných míst na ubytování Afghánců, kteří pracovali pro Evropskou unii a po nástupu radikálního hnutí Tálibán k moci se rozhodli Afghánistán opustit. Španělské televizní stanici RTVE to dnes řekl ministr zahraničí José Manuel Albares. Španělsko už v pondělí nabídlo, že dočasně přijme na svém území Afghánce pracující pro evropské instituce, než si je převezmou jednotlivé členské země.

Na letecké základně Torrejón de Ardoz poblíž Madridu postavilo Španělsko pro Afghánce uprchlický tábor. Základnu v sobotu navštíví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel v doprovodu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Podle Albarese se základna stane v jistém smyslu „středem Evropy“.

„Situace na kábulském letišti je extrémně zmatená. U bran se opakovaně odehrávají nebezpečné situace a ozbrojené spory. K letišti je nyní přístup. Někdy se však bez většího upozornění brány uzavřou, i proto, že se na letiště snaží dostat tolik lidí se svými rodinami. Bohužel nemůžeme dopředu informovat, kdy budou brány otevřené,“ upozornila dnes německá ambasáda.

Na sociální síti Twitter je možné nalézt sérii videí, ve kterých afghánské ženy promlouvají o svých pocitech a obavách ze situace, jež v zemi nastala. Povstalci tvrdí, že touží po míru a budou respektovat práva žen, mnoho lidí však ohledně tohoto tvrzení zůstává skeptických.

„Více než pět let jsem pracovala v modelingu, abych si vybudovala kariéru. Nevím ale, co s námi Tálibán udělá, protože svět mlčí. Prosím, nenechávejte afghánské dívky napospas, nevěříme Tálibánu,“ říká jedna z žen.

O vývoji situace v Afghánistánu budou v pátek při videokonferenci jednat ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance (NATO).

Tálibán sice ovládl Afghánistán velice rychle, s majetkem země to tak rychlé nebude. Velká část afghánských aktiv totiž leží na účtech a v trezorech v amerických bankách. Ty finanční prostředky asijské země zmrazily.

Radikální hnutí Tálibán na začátku července „zmasakrovalo“ a brutálně mučilo několik příslušníků afghánské menšiny Hazárů, uvedla ve zprávě lidskoprávní organizace Amnesty International. Opírá se v ní o vyšetřování a výpovědi svědků z provincie Ghazní na východě země.

Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho americké letectvo může odvézt z Kábulu 5 000 až 9 000 lidí denně. Podle něj pro naplnění této kapacity chybí lidé vhodní k evakuaci. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price uvedl, že ve čtvrtek bylo k evakuaci prověřeno na 6 000 lidí, kteří čekají na odjezd z Kábulu.

Německo od čtvrtka vyjednává v Dauhá s afghánským islamistickým hnutím Tálibán o evakuaci Afghánců. Oznámilo to německé ministerstvo zahraničí. Německá armáda hlásí, že z Kábulu dosud letecky zachránila 1 649 lidí z 38 zemí. Německý ministr zahraničí Heiko Maas, který je kritizován kvůli podcenění včasného stažení Afghánců pracujících v německých službách, odstoupit nehodlá. Německo mezitím jako okamžitou pomoc pro afghánské běžence vyčlenilo 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun).