Článek
Očkování proti covid-19 v Česku nenaráží jen na omezený objem dodávek vakcíny ze zahraničí, ale paradoxně i na to, že toto „úzkoprofilové zboží“ není včas spotřebováno.
Sto sedmdesát tisíc dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca zůstává zatím ve skladech bez využití.
Expert na logistiku Jaroslav Bazala to vidí jako možný důsledek toho, že obří logistická operace byla podceněna.
Podle jeho názoru by se vakcinace určitě neměla zaseknout třeba na tom, že část lidí některou z vakcín odmítá, jak se to v některých případech u vakcíny AstraZeneca v Česku stalo.
„S tím by systém měl dopředu počítat,“ říká Jaroslav Bazala v rozhovoru pro Seznam Zprávy jako prezident Logistické akademie a jeden za zakladatelů Komory logistických auditorů.
Když očkování proti covidu v Česku začínalo, nabízel Ministerstvu zdravotnictví pomoc, ale nebyla vyslyšena. Jak vidí situaci po dvou měsících?
Zdá se, že to děláme trochu partyzánským způsobem, nikoliv systematicky, říká Jaroslav Bazala.
V Česku se už očkuje téměř dva měsíce, minimálně jednu dávku vakcíny dostalo přes půl milionu lidí. Jak se to po logistické stránce zvládá?
Jsem přesvědčen, že to nakonec zvládneme, a to hlavně i díky příslovečné slovanské kreativitě, schopnosti improvizovat. Nezávidím ani těm, co to mají na starosti v čele s ministrem zdravotnictví. Jistě z toho má těžkou hlavu, nejí a nespí, ale pravdou je, že on není logistik a na mě to zatím nedělá dojem, že by logistika byla uchopena profesionálně. Já vlastně ani nevím, kdo to na ministerstvu řídí, kdo je za to zodpovědný.
Zdá se, že to děláme trochu partyzánským způsobem, nikoliv systematicky, když to srovnám třeba Dánskem, které je v EU s očkováním nejdále. Ano i partyzánská válka může být účinná, ale proč ji vést, když můžeme postavit pravidelnou armádu a frontové linie? Tady přece jde i o čas a o vysoké náklady, které za to platíme.
Vakcinace teď mnohde naráží i na to, že někteří starší lidé odmítají látku AstraZeneca, protože nebyla dostatečně otestována na seniorské populaci.
Celá vakcinace je specifická distribuční úloha, kdy máte jen malý sortiment „zboží“, jen několik vakcín, a mnoho distribučních míst. Ty vakcíny mají různé vlastnosti, přičemž to, o čem hovoříte – odmítání jedné vakcíny částí populace – je jednou z dynamických veličin, které do toho vstupují. A mohou do toho vstupovat i mnohé další, s tím je třeba dopředu počítat. Některé země, pokud vím, na to zareagovaly tím, že tuto vakcínu nepodávají lidem nad 65 let věku. My ne. Já myslím, že to má také logistické důvody, protože pro logistiku je to samozřejmě další komplikace. Ale zároveň si myslím, že to je věc, kterou by ten logistický systém měl být schopen zohlednit, tuto informaci adaptovat a akceptovat.
Pro dobře nastavený systém by to neměla být překážka?
My bychom v té logistice určitě měli umět například zohlednit, že je tu část lidí, která už na vakcínu sice má nárok, ale zatím ji nechce, stejně tak, že je tu velká množina lidí, kteří na vakcínu čekají a vůbec by jim nevadilo, že je to AstraZeneca. Na vyřešení těchto úloh by se ta operace určitě neměla zadrhnout.
Každá vlastnost té vakcíny, jaké má třeba teplotní nároky, stejně tak i preference ze strany „spotřebitelů“ jsou jen jedním z mnoha dynamických vstupů. A jak jsme se o tom už nedávno spolu bavili, současná logistika se s tím umí dobře vypořádat, a to metodou dynamické simulace, která umožňuje nasimulovat různé scénáře.
Není teď už pozdě?
Ano, je otázkou, co je možné dělat ještě teď, ale určitě bych použití této metody stále doporučoval. Ne proto, že já jsem na to expert, ale že je u nás celá řada lidí, kteří to umí dělat a mají s tím bohaté zkušenosti i z oblasti zdravotnictví. Možná takové lidi má i ministerstvo, ale osobně nevím o tom, že by to někdo systémově řešil.
Jak říkám, buď si tu vakcinaci zjednodušíme a zvládneme to partyzánsky, nebo tu složitost budeme akceptovat a budeme se to snažit řešit systematicky. Vidím tu zatím spíše snahu to smést ze stolu a tvářit se, že problémy neexistují.
Ve skladech leží 170 tisíc nevyužitých dávek, přitom některá vakcinační centra uvádějí, že nemají co očkovat. O čem to svědčí?
To je přesně ten problém. Pokud se to řeší centrálně, což by určitě mělo, někde se musí centrálně párovat nabídka s poptávkou. Taková věc stojí a padá s centrálním řízením.
Pokud ta vakcína někde leží, musíme teď asi spoléhat i na to, že ti lidé, kteří jsou za to zodpovědní – na ministerstvu a v krajích – na těch vakcínách nesedí a nekřečkují. A musíme i věřit, že tu existuje i nějaká solidarita a ti lidé se aktivně pídí, kde by se vakcína dala uplatnit. Nicméně k tomu všemu je třeba mít i dokonalý přehled o tom, kde se ty vakcíny momentálně nacházejí.
Nevidíte jako problém, že tu máme pro každou vakcínu jiného distributora?
Firem, které fyzicky provádějí distribuci, můžeme mít klidně 12. To nikdy není podstatné. Podstatné je, kdo o té distribuci rozhoduje, kdo je ten vrcholový člověk, kdo zadává distributorům rozvozové úkoly. A to já přesně nevím.
Distributor dostane jen úkol, že to má zavézt do bodu A a B, nebo třeba do bodů A, B, C, D a X, on si cestu na jednotlivá místa sofistikovaně naplánuje – to je pro firmy tohoto typu běžná rutina – a zadaný úkol splní. Tam bych hlavní problém určitě nehledal.
Přesto slyšíme i z úst vládních politiků, že problém u vakcíny AstraZeneca je v distributorovi, že nebyl včas vybrán.
A já jen říkám, že o té distribuci vždy rozhoduje nějaký centrální orgán. Tady rozhoduje stát a ten by k tomu měl mít nějaký profesionální útvar. Mě by moc zajímalo, nakolik profesionální skutečně je, kdo je u pana Blatného jako ten profík za to zodpovědný.
My si můžeme vzít za příklad třeba nějaký velký e-shop, jako je Alza. To není distributor zboží, je to prodejce, který má propracovaný logistický systém a používá několik organizací, které slouží k tomu, aby distribuce dobře fungovala. Ale někdo v té Alze vždy rozhoduje, jak se to zboží bude distribuovat a ke komu. Stejně tak tohoto člověka musí mít i stát.
Pokud víme, stát má Národní očkovací dispečink a také je na Ministerstvu zdravotnictví nová koordinátorka očkování paní Kateřina Baťhová.
V tom případě by o sobě měli ti lidé dát více vědět, ať je národ v klidu.
